Proč se v Česku rekordně zdražuje. Pocovidová rezignace v práci. Bučení v Národním

Česká republika je s 14,2 procenty v desítce zemí s největší inflací v Evropě. Všechny ostatní státy jsou na východ od nás. Ukrajina sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my. Západními sankcemi izolované Rusko je na tom hůř o 3,5 procenta. Až sem jsme to dotáhli. My Češi, kteří jsme si zakládali na stabilních cenách a nepropadli do velkých zdražování ani v transformaci komunistické plánované ekonomiky.

Co dělají, nebo spíš v posledních letech dělali jinak ti, kdo mají násobně nižší inflaci? V čem je ten rozdíl? Přečtěte si v článku Lenky Zlámalové.

„Němci občas procitnou až u Stalingradu.“ Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Lidem se ale kvůli jejich placení značně propadá životní úroveň a mnohé podniky už teď bojují o přežití. Vinu nese nejen nejistota spojená s Putinovou válkou, ale také překotné evropské zelené tažení. Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie. Salon vedla Markéta Malá.

Po válce hlad. Proč a komu hrozí potravinová krize. „Problém není nedostatek jídla jako takového, ale růst jeho ceny. Lidé v bohatších částech světa to zvládnou. Nebude to příjemné, připočte se to k všeobecnému zdražování, ale hlady nikdo umírat nebude. Opravdový problém je to v nejchudších zemích, jimž je vědomí, že světově je jídla dostatek, k ničemu, pokud si ho nemají za co koupit. Téměř 50 zemí dováží 30 % importované pšenice z Ruska a Ukrajiny,“ píše Ondřej Šmigol. Jaké státy jsou nejvíce ohrožené?

„Evropané nebrali Rusko vážně. Čína má strach z Muska.“ Trumpův poradce pro Echo. Američan Robert C. O’Brien vydržel ve funkci národněbezpečnostního poradce až do konce Trumpova funkčního období. Dnes se vrátil k práci právníka a konzultanta a komentuje zahraniční politiku. Minulý týden byl v Praze. Rozhovor s ním pořídil Martin Weiss.

Kurz negativního myšlení, postcovidová verze. Horečka, kašel, rezignace. Na to, že se seznam covidových příznaků nepřestává rozrůstat, jsme si zvykli. Novou položku na seznam však připojili nikoli lékaři, nýbrž zaměstnavatelé. Podle amerických výzkumníků (ale i některých evropských, především německých) čelíme rezignaci na pracovištích. Pandemie nás zbrzdila, zastavila, vysadila, a když jsme se chtěli dát znovu do pohybu, něco nás zradilo, píše Tereza Matějčková v eseji o příčinách naší rezignace na pracovištích.

Lední medvěd a opičky. Zpráva o trochu jiné Prodané nevěstě za zvuku bučení. „Ano, také já, sváteční návštěvník opery, jsem byl svědkem historické události a slyšel jsem to již slavné bučení, kterými bylo přivítáno nové nastudování Prodané nevěsty v Národním divadle. Psalo se o tom, že se ozývalo během premiéry a pak několikrát v průběhu první reprízy 2. června (na té jsem ho slyšel já),“ píše Jiří Peňás. Co tedy v Národním slyšel a viděl?

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.