Kurz negativního myšlení, postcovidová verze. Co je za rezignací na pracovištích?

Horečka, kašel, rezignace. Na to, že se seznam covidových příznaků nepřestává rozrůstat, jsme si zvykli. Novou položku na seznam však připojili nikoli lékaři, nýbrž zaměstnavatelé. Podle amerických výzkumníků (ale i některých evropských, především německých) čelíme rezignaci na pracovištích. Pandemie nás zbrzdila, zastavila, vysadila, a když jsme se chtěli dát znovu do pohybu, něco nás zradilo.

Ve Spojených státech se neschopnost navázat projevila nejplastičtěji. Zvedla se vlna výpovědí, která má i své jméno – velká rezignace. Název odkazuje k velké hospodářské krizi, jež následovala po krachu na newyorské burze na podzim roku 1929. Ve Spojených státech se v té době nedostávalo milionů pracovních míst. Dnes je situace opačná. Podle údajů ministerstva práce podalo v loňském roce výpověď na 47 milionů Američanů, což je nejvyšší počet v historii USA.

Ale co bylo to, co zaměstnance zradilo? Zatím máme k dispozici pouhé spekulace. Lékaři se dohadují, že na vině je „dlouhý covid“. Lidé sice překonali akutní obtíže, ale dosud se zcela neuzdravili. Jiní to považují za neupřímnou snahu „vypomoct si“ covidem a připomínají, že většina podniků se potýkala s odchody ještě před pandemií, která celý proces jen uspíšila. Sociologové z amerického think-tanku Pew Research se domnívají, že hlavní příčiny jsou tři: nízké platy, nedostatečné příležitosti k růstu, pocit nedocenění. A jiní upozorňují, že za velkým procentem výpovědí stojí starší ročníky, které se rozhodly pro předčasný důchod. Existují rovněž sociologové, kteří fenomén zpochybňují. Jakápak rezignace? Vždyť uběhlo sotva pár měsíců a nemalá část těch, kteří dali výpověď, jsou zaměstnáni jinde.

Jisté však je, že v určité době se na pracovním trhu něco pozoruhodného událo. To je o to podnětnější, že přinejmenším v západním světě je zaměstnání podstatou lidské identity. Spekulují-li rozličné profese, co za vlnou rezignací stojí, není důvod, proč by filozofové měli zůstat pozadu. Jeden filozofický důvod je totiž nasnadě.

Celý esej si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.