Lední medvěd a opičky. Zpráva o trochu jiné Prodané nevěstě za zvuku bučení

KAUZA PRODANÁ NEVĚSTA

Lední medvěd a opičky. Zpráva o trochu jiné Prodané nevěstě za zvuku bučení
Medvěd je tentokrát lední. Ale proč ne? Lepší než ruský... Prodaná nevěsta v Národním divadle. Foto: Zdeněk Sokol
2
Týdeník

Jiří Peňás

Ano, také já, sváteční návštěvník opery, jsem byl svědkem historické události a slyšel jsem to již slavné bučení, kterými bylo přivítáno nové nastudování Prodané nevěsty v Národním divadle. Psalo se o tom, že se ozývalo během premiéry a pak několikrát v průběhu první reprízy 2. června (na té jsem ho slyšel já). Bučení, tento projev intenzivního vztahu k opeře, je prý běžný v italských dómech, takže se dá říci, že jde o vyjádření vysoké kulturní úrovně bučících a znak jejich světovosti. Pro lidi, kteří by se k tomu nikdy neodhodlali, to byl svým způsobem bonus.

Prodaná nevěsta se v Národním divadle inscenovala od roku 1866, kdy se provozovala pod taktovkou Bedřicha Smetany poprvé, už po jednadvacáté. Snad bez výjimky byl respektován její venkovský charakter, takže lze snad pochopit, že jednou musela přijít změna a režisérka tento poněkud, ehm, nejapný, ale jaksi milý příběh usídlila někam jinam, ne rovnou do města, ale na panelové sídliště. To je de facto takový mezistupeň mezi venkovem a metropolí. Na sídlišti se zajisté dějí různé věci, ale přece jen by bylo poněkud násilné do něj i přetransformovat zápletku opery, tedy kupčení s nevěstou a komplikace se zapřeným synem. Režisérka proto chytře zvolila metodu „jako“, tedy že jde o hru na operu.

Nejspíš svépomocí se místní obyvatelé rozhodnou nastudovat notoricky známou operní veselohru, přičemž úvod působí, jako by to byl konkurz, na který přijdou tři Mařenky, které si pak předávají role, čímž vznikne poněkud komický zmatek, neboť v libretu se, jak známo, Mařenka vydává chvíli za někoho jiného. Během zkoušky či snad generálky pobíhá v němé roli režisér, kterému se vše vymyká z rukou, neboť děj se jaksi osamostatňuje a jde si svou cestou. Jsou tam také osvětlovači a technický personál, který se pořád nějak plete se sborem, a je tam také psíček, který několikrát disciplinovaně přeběhne jeviště a vzbudí potlesk. Jedna z Mařenek, jež je zřejmě v osobním zaměstnání servírka, si v jednu chvíli, ve výstupu se zmateným Vaškem, zlomí nohu, neboť se zřítí z hromady pivních přepravek, takže ji zaskočí druhá Mařenka, aniž si toho koktavý Vašek všimne.

Celou zprávu Jiřího Peňáse o novém nastudování opery Prodaná nevěsta v pražském Národním divadle si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.