„Evropané nebrali Rusko vážně. Čína má strach z Muska.“ Trumpův poradce pro Echo

Donald Trump dlouho nemohl najít národněbezpečnostního poradce, který by mu vyhovoval. První, generál Flynn, musel odstoupit po pouhých čtyřiadvaceti dnech. U druhého, generála McMastera, si Trump prý stěžoval, že „vypadá jako prodejce piva“. Třetí, John Bolton, se s Trumpem rozešel názorově. Právník Robert C. O’Brien zastával různé funkce v předchozích republikánských administrativách a za Trumpa byl zvláštním vyslancem pro otázky rukojmích. Říká, že se mu podařilo dostat domů 55 lidí.

Když byl v červenci 2019 ve Švédsku pro podezření z násilného útoku zadržen americký raper A$AP Rocky, Trump vycítil politický potenciál sledované kauzy černošského umělce a vyslal s velkou publicitou O’Briena do Švédska. Ten přiznává, že mu prezident v této věci telefonoval víc než kdy dřív. Když byl raper po měsíci propuštěn s podmíněným trestem, Trump zřejmě usoudil, že konečně našel národněbezpečnostního poradce podle svého gusta.

Robert C. O’Brien vydržel ve funkci až do konce Trumpova funkčního období. Dnes se vrátil k práci právníka a konzultanta a komentuje zahraniční politiku. Minulý týden byl na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu v Praze.

O americkém „pivotu k Asii“ se mluví už desetiletí a jako by vždy, když už se má uskutečnit, do toho něco vlezlo. Naposledy Ukrajina. Může se Amerika soustředit na Evropu a Asii současně?

Jedno ovlivňuje druhé. Musíme vnímat rusko-čínské partnerství, o kterém mluví prezident Putin, a vidět Ukrajinu ve stejném kontextu jako Tchaj-wan. Naše a evropské odhodlání bránit Ukrajinu je i vzkazem Číně, jak by Západ reagoval na podobný vpád na Tchaj-wan. Doufejme, že to bude mít odstrašující účinek.

Lze ale slyšet i hlasy, že USA dnes prostě nemají dost vojenských kapacit na to, aby mohly dominovat v obou oblastech.

Proto jsme v Trumpově administrativě vyvinuli velkou snahu, abychom přiměli Evropany vynakládat potřebné prostředky na obranu Evropy. Nikdy nešlo o stažení se z Evropy; šlo o to, přimět partnery, aby dělali víc v Evropě a taky v Asii. Teď do NATO vstupuje Finsko a Švédsko a přinášejí dalších 280 tisíc vojáků, jsou velmi schopní a Finové už v minulosti ukázali, že jsou schopni porazit Rusko. Mohlo by to umožnit přemístění některé z amerických kapacit, které jsou nyní v Evropě, do oblasti Asie a Pacifiku. A taky budeme od Evropy potřebovat pomoc v tomto regionu. Například Francie má, vezmeme-li v úvahu její zámořská teritoria v Tichém oceánu, jedno z nejdelších pobřeží na světě. Chceme tam vidět víc francouzského loďstva. Viděli jsme první nasazení britské letadlové lodě Queen Elizabeth s doprovodem nizozemských lodí v Jihočínském moři.

V rozhovoru se dále dočtete:

• Skutečně se prezident Trump nikdy nezamýšlel stáhnout z Evropy?
• Jakou hrozbu představuje, že některé americké technologické firmy jsou „integrované s Čínou“?
• Proč mají v Číně strach z Elona Muska?

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.