„Němci občas procitnou až u Stalingradu.“ Kam nás posunula zelená přestavba

SALON TÝDENÍKU ECHO

„Němci občas procitnou až u Stalingradu.“ Kam nás posunula zelená přestavba
Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace. Foto: Shutterstock
3
Týdeník

Markéta Malá

Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Lidem se ale kvůli jejich placení značně propadá životní úroveň a mnohé podniky už teď bojují o přežití. Vinu nese nejen nejistota spojená s Putinovou válkou, ale také překotné evropské zelené tažení.

Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana KrejčiříkováJaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie. Foto: Jan Zatorsky

Co nás čeká na podzim? Platí, že ten pravý šok kvůli cenám energií teprve přijde?

Bartoň: Klíčovým faktorem je plyn, který stojí za velkým nárůstem cen elektřiny. Platí ale, že problém teď už není nutně jen ve vysokých spotových cenách plynu, ale v těch dlouhodobých. Čím déle tady bude existovat napětí vyvolané Putinem, a nejen to válečné, tím víc se spotové ceny budou propisovat do těch dlouhodobých. Ty poté určují tarifní, případně fixní ceny pro domácnosti. Lidé, kterým na podzim vyprší fixované ceny, budou tedy nutně přecházet na vyšší. Není to ale jen o potenciálním ukončení války. Pokud evropské odhodlání odpoutat se od ruských energií bude dostatečně trvanlivé, vyžádá si to obrovské investice do změny infrastruktury; a ty se musejí z něčeho zaplatit. Je tedy téměř nulová pravděpodobnost, že bychom se dostali s cenami plynu, a tím pádem i elektřiny, na úrovně, které jsme zažívali v dobách před covidem.

Obrovský nárůst cen elektřiny a plynu lidem začíná výrazně snižovat životní úroveň. Česká vláda dosud razila pomoc jen sociálními dávkami. Až teď přišla s úsporným tarifem, prvním plošným opatřením, které cenu pro část odebrané energie zastropuje. Není to v tuto chvíli málo?

Bartoň: Záleží na tom, jestli zavádění úsporných a sociálních tarifů zohledňuje ty dlouhodobě vysoké ceny, o kterých jsem mluvil. Pak je totiž ten sociální argument oslabován. Nechci, aby to vyznělo nelidsky, ale pokud nastává situace, kdy budou v dalších deseti letech energie mnohem dražší, než jsme byli zvyklí, bude nutné, abychom se na tu novou realitu nastavili. Sociální tarif by měl být podle mě krátkodobý a co nejlépe cílený, aby na větší pomoc dosáhli jen ti nejpotřebnější.

Řežábek: Souhlasím s tím, že opatření jako úsporný tarif by rozhodně neměla zůstat navždycky, měla by být dočasná. Vidím každopádně světlo na konci tunelu. Takzvaný efekt Putin, který je jedním z důvodů drahých energií, má dvě složky. Jednou je nárůst ceny plynu. V předcovidové době se prodával zhruba za 20 eur za MWh, za covidu klesla cena až na 15 eur a po vypuknutí války cena vyskočila až na 90 eur, tedy historické maximum. To se promítlo do ceny elektřiny nárůstem řádově zhruba o 80 eur na MWh. Druhá složka efektu je pak to obrovské riziko, co bude dál. To přidává k ceně elektřiny přes padesát eur za MWh. Dlouhodobě ale není důvod, aby byly ceny plynu tak strašně vysoko, protože zemního plynu je na celém světě spousta. Asi 40 procent dosud Evropa odebírala z Ruska, což je velká závislost, které se bude postupně zbavovat. Evropská komise přišla s plánem RePower EU, ten jednoznačně říká, že ušetříme plyn úspornými opatřeními, například zateplováním, a výstavbou obnovitelných zdrojů. V některých případech půjde o regulatorní opatření, která bude nutné zaplatit, jako celek to však bude levnější než současné ceny energií. Takže dříve či později půjdeme z těch vysokých úrovní dolů.

Čížek: S tím, co zatím pánové řekli, nemůžu souhlasit. Putin není žádnou příčinou. Ta spočívá v tom, že jsme si bláhově usmysleli během několika málo let vymazat emise, které jsme tu přes tři sta let produkovali. Začali jsme nahrazovat stabilní energetické zdroje těmi nestabilními. Někdy kolem roku 2000 měl Putin v Petrohradu projev, kde mluvil o tom, že energie jsou zbraň. Víc než dvacet let si nás tedy vodí. To, že nechal vyprázdnit plynové zásobníky, byla poslední část přípravy na ukrajinskou válku. Pokud nezajistíme dostatek levné energie, což je základ prosperující společnosti, tak se ekonomika nemůže rozhýbat. Když budete mít benzin za dvě stovky, moc toho nenajezdíte. Platí, že čím víc obnovitelných, volatilních zdrojů, tím větší volatilita systému a růst problémů, které stát bude muset řešit. Točíme se v kruhu.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.