Po lockdownech zemře až 25 tisíc lidí kvůli alkoholismu

DVĚ BRITSKÉ STUDIE

Po lockdownech zemře až 25 tisíc lidí kvůli alkoholismu
Covidové uzávěry vedly i ke změnám návyků v konzumaci alkoholu. Foto: Shutterstock
1
Svět

Covidové lockdowny a další omezení s sebou nesou dlouhodobé následky, před kterými varovala už v době jejich zavádění řada lékařů. Čas trávený doma v době striktně omezeného společenského života s sebou někde nesl i změny v konzumaci alkoholu a jak ukazují dvě čerstvé studie z Británie, ne u všech šlo o změny k lepšímu. V příštích letech by následky zvýšené konzumace alkoholu mohly v nejčernějším scénáři přinést v Anglii až 25 tisíc nadúmrtí a téměř milion lidí vyžadujících nemocniční péči.

Podle studií a modelací z dílny Univerzity v Sheffieldu a britského Institute of Alcohol Studies, který se zabývá výzkumem spotřeby a negativních dopadů alkoholu, si lidé i britské zdravotnictví mohou nést následky nových návyků v pití další desítky let a v nejhorším případě za to může britský zdravotnický systém zaplatit v příštích dvaceti letech přes pět miliard liber, uvedla univerzita v tiskové zprávě.

Průzkum ukázal, že ne pro všechny znamenal lockdown zvýšení konzumace alkoholu. Jenže zatímco mírní či průměrní „pijáci“ spíše konzumaci alkoholu omezovali, lidé holdující většímu množství alkoholu naopak přitvrdili. „Je tu menšina těch, kteří už před začátkem lockdownů pili alkohol s nezdravou mírou a data naznačují, že někteří začali pít ještě víc. Modely vycházející z tohoto výzkumu ukazují drsné dopady, počítají však s tím, že nedojde k žádným zásahům,“ cituje britská BBC Nicolu Batesovou z asociace britského alkoholového průmyslu Portman Group. Podle ní je tak třeba se na tyto lidi zaměřit a pokusit se situaci řešit.

Z výsledků výzkumu Univerzity v Sheffieldu plyne, že v horizontu příštích dvaceti let může zvýšená konzumace alkoholu vést až k 25 tisícům úmrtí nad běžný rámec, k tomu navíc hrozí nemocnicím přes 970 000 dalších příjmů pacientů v důsledku vážných zdravotních dopadů, které s sebou nadměrná konzumace alkoholu přináší. Pokud se pití alkoholu nevrátí na předpandemické hodnoty, prediktivní modely z dílny Institute of Alcohol Studies ukazují do roku 2035 nárůst onemocnění spojených s alkoholem jako je například cirhóza jater o téměř 150 tisíc případů a téměř 10 tisíc nadúmrtí. Takový scénář by vyšel britské zdravotnictví na více než miliardu liber.

Podle vedoucího univerzitní studie Colina Anguse pak nejoptimističtější scénář ukazuje na nárůst počtu pacientů o 42 tisíc a nadúmrtí téměř dvou tisíc lidí v příštích dvaceti letech. K tomu by došlo v případě, že by se návyky v konzumaci alkoholu vrátily už v letošním roce na předpandemickou úroveň. Výzkumníci však upozorňují, že obě studie pracují jen s malým výsekem možných nemocí způsobených pitím alkoholu a dopady tak budou zřejmě horší.

Před dopady změn životního stylu a větší konzumací cigaret a alkoholu spolu s nedostatkem pohybu varovali lékaři i v Česku. Podle Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu mezi roky 2020 a 2021 ubylo lidí, kteří pijí alkohol denně či obden, poklesla i průměrná spotřeba čistého lihu na obyvatele. Přesto pil každý druhý den či častěji zhruba každý šestý Čech nad 15 let, přibývá ale i abstinentů. Kuřáků je v populaci stále zhruba čtvrtina, víc lidí užívá elektronické cigarety a další alternativy. Výzkum proběhl na reprezentativním vzorku 1788 osob.

„Analýza konzumních zvyklostí dospělých Čechů za posledních deset let naznačuje vysokou míru stability. V mezinárodním měřítku patří Česká republika mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu,“ uvedla k výzkumu ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Takové užívání alkoholu má podle ní zdravotní, sociální i ekonomické dopady. „Snížení těchto škod vyžaduje nastavit účinnější systém opatření v omezení poptávky i nabídky,“ dodala.

Pití alkoholu denně či obden uvedlo v průzkumu 15,4 procenta lidí, proti roku 2020 jich ubylo o 4,4 procentního bodu. Dlouhodobých abstinentů bylo 17,7 procenta, v roce 2020 necelých 16 procent. Meziročně poklesla, zřejmě vlivem covidových omezení, i průměrná roční spotřeba alkoholu. Bez započtení abstinentů byla v roce 2020 osm litrů na hlavu, loni 6,9 litru čistého alkoholu.

Škodlivě, tedy průměrně více než 60 gramů etanolu denně, pije 10,6 procenta mužů a 4,1 procenta žen, pro které je škodlivá míra přes 40 gramů za den. Množství 60 gramů odpovídá zhruba třem pivům, šesti decilitrům vína nebo třem panákům.