V Česku proběhlo nejméně svateb za sto let
DŮSLEDKY PANDEMIE
Nouzový stav a s ním spojená omezení se výrazně odrazil v rekordně nízkém počtu manželství uzavřených v březnu. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet obyvatel Česka se za první tři měsíce roku zvýšil nepatrně, o 425 osob. Populace tak zůstala na úrovni 10,694 milionu lidí. Přírůstek zahraniční migrací se meziročně snížil o více než polovinu, větší byl i úbytek populace přirozenou měnou.
Sňatků bylo v průběhu prvního čtvrtletí uzavřeno 3 500, což bylo o téměř 600 méně než o rok dříve. K nižšímu počtu sňatků přispěl podle statistiků zejména měsíc březen, během kterého byla možnost uzavření manželství omezena epidemiologickými opatřeními. Březnových sňatků bylo podle dosud dostupných údajů méně než 600, což představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky, uvedl ČSÚ.
Naopak nezvykle vysoký byl letos počet manželství uzavřených v únoru, bylo jich kolem 2 200, což je nejvyšší únorový počet od roku 2003. Podle statistiků jsou za tím zajímavá data v kalendáři. „Až třetina únorových novomanželů si pro svůj svatební den zvolila sobotu 22. 2. 2020 a na svatební obřady byla bohatá i sobota 29. 2. a čtvrtek 20. 2.,“ shrnuli statistici.
Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce března letošního roku, byl 5 200, meziročně o téměř 900 méně. V pozadí nižšího počtu rozvodů však podle ČSÚ pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.
Během 1. čtvrtletí se narodilo 26 200 dětí, meziročně o 700 méně. Zemřelých bylo 30 000, oproti loňskému stejnému období o 200 méně. Bilance přirozené měny byla tedy záporná, počet zemřelých převýšil počet narozených dětí o 3 800.
Ze zahraničí se od ledna do konce března přistěhovalo 16 100 lidí, o 800 více než v prvním čtvrtletí roku 2019. Meziročně vyšší byly počty přistěhovalých v lednu a únoru, zatímco v měsíci březnu byl zaznamenán meziroční pokles. Počet vystěhovalých v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 6 000 na 11 900. „Na nárůstu počtu vystěhovalých se částečně podílely administrativní úkony související s omezením platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu deseti let. Jejich rozsah však nelze z dostupných zdrojů přesně stanovit,“ uvedl ČSÚ.
Přírůstek zahraniční migrací tak v 1. čtvrtletí činil 4 200, což představovalo meziroční pokles o více než polovinu. Nejvyšší přírůstek, stejně jako v předcházejících letech, měli občané Ukrajiny (4 700), druhé nejvyšší bylo saldo občanů Ruska (800) a třetí občanů Rumunska (300).
