Noční starosta jako hrdina, který zajistí klidný spánek, nebo další zbytečná funkce?

Noční starosta jako hrdina, který bude po nocích krotit opilce a křiklouny v centru Prahy, nebo pouhý výstřel do tmy a další zbytečná funkce? Praha v týdnu představila Jana Šterna, který má jako noční starosta systematicky řešit problémy nočního života v metropoli. „Celý ten nápad je od začátku úplně mimo. Noční starosta totiž nejvíc připomíná ponocného z předminulého století,“ uvedl místostarosta Prahy 10 Filip Humplík. Ten zároveň považuje za nesmysl myšlenku přesunout bary a kluby z centra města.

„Smyslem naší práce nebude přiškrtit noční život, naopak. Vycházíme z předpokladu, že noční život je důležitá hodnota, ať už kulturní, sociální či ekonomická. Zároveň ale generuje řadu problémů, které je třeba řešit. Budeme chtít formulovat konkrétní opatření, která budou vytvářet určité mantinely. Nejde o to mu přistřihnout křídla, ale kultivovat,“ řekl Štern. Dodal, že mezi prvními opatřeními bude vyslání hlídek strážníků na nejproblematičtější místa v Praze.

To však považuje za nesmysl Humplík: „Dnes je město prošpikováno kamerovým systémem a požárními hlásiči a každý druhý Pražák má mobil s GPS. Pokud se něco stane, máme záznam v reálném čase, přesnou lokalizaci problému a policisty v autech, kteří tam dorazí během několika minut. A jo, jsou to profesionální borci.“

Podle Humplíka by stačilo, aby se posílily policejní hlídky a využily všechny možnosti dané zákony. „Máme i perfektní legislativu. Od vyhlášky proti požívání alkoholu na veřejnosti v problematických místech, přes paragrafy o rušení nočního klidu až po protidrogová opatření. Co k tomu noční starosta může přinést nového? Copak nám nestačí necelé dva roky starý debakl s takzvanými antikonfliktními týmy, které měly dohlížet na dodržování pořádku před bary a restauracemi?“ uvedl Humplík.

Humplík zároveň myšlenku kritizuje kvůli zřízení další funkce: „Noční starosta určitě nebude pracovat zadarmo, stejně jako jeho aparát a zbylí členové komise. Podle zprávy z loňského prosince přitom v metropoli chybí více než tři stovky strážníků. Kdyby se Šternovy plánované peníze použily na zvýšení počtu členů městské policie, bylo by to mnohem efektivnější. Noční starosta tedy současnou situaci možná paradoxně ještě zhorší.“

Současná radní pro kulturu Hana Třeštíková z iniciativy Praha Sobě projekt hájí. „Když je řešení tak jednoduché, opozice by asi měla na prvním místě vysvětlit, proč toho za uplynulých třicet let své vlády nevyužila a již dávno nezajistila, aby se Pražané mohli v noci vyspat. Nicméně chápu paniku politiků, kteří vidí, že někdo konečně pro Pražany namísto mluvení pracuje a šance na úspěch v dalších volbách se jim tak rozplývají před očima,“ řekla pro Echo24 Třeštíková.

Komise začne jednat rovněž s provozovateli nočních podniků a kulturních akcí. Cílem je, aby sami podnikatelé předcházeli rušení nočního klidu. Radní Hana Třeštíková chce změnit image Prahy tak, aby nelákala turisty jedoucí pouze za levným alkoholem. Jan Štern dokonce uvažuje do budoucna nad myšlenkou, že by se noční kluby a bary měly přesunout z centra města „někam mimo“, kde by zákazníci nerušili spící obyvatele. Takové prostory vidí Štern například v brownfieldech.

„Na Praze 10 máme Krymskou, ta ale vznikla zespoda, čemuž dávám plnou podporu. Ale určovat tyhle věci svrchu – tady máte kluby, tak se musíte jít bavit sem – to přece nikdy nemůže fungovat. Problémem v centru jsou zahraniční turisté a těm přece nemůžeme říct , tak jste přiletěli do Prahy, neuvidíte Hradčany, neuvidíte Karlův most, protože si myslíme, že byste měli trávit čas v Hloubětíně nebo v Letňanech. Na to turisté samozřejmě řeknou, že to je nezajímá,“ uvedl Humplík pro Echo24.

Praha se inspirovala na západě

Nový trend v podobě jmenování „nočního starosty“ se šíří ve velkých městech po celém světě. Jako první tento úřad zavedl nizozemský Amsterodam v roce 2014. Po něm následovala řada evropských měst, mezi něž se nyní zařadila i Praha. V zámoří převzal starost o noční život noční starosta v New Yorku či Washingtonu, v Latinské Americe se pak k tomuto trendu jako první připojilo kolumbijské město Cali a stejný krok zvažuje australské Sydney.

Myšlenkou, která za jmenováním nočních starostů stojí, je podpořit ekonomickou aktivitu 24 hodin sedm dní v týdnu – a zároveň také zvýšit bezpečnost nočních měst.

Průkopníkem se stal nizozemský Amsterodam, kde se v roce 2014 stal prvním držitelem titulu Nachtburgemeester, tedy noční starosta, Mirik Milan. Tento bývalý klubový promotér oficiálně pracuje pro neziskovou organizaci, kterou společně financuje městská radnice a soukromý sektor.

Londýn vytvořil post „nočního pověřence“ (Night Czar) v reakci na gentrifikaci, která zdecimovala londýnskou kreativní scénu. Více než 50 procent nočních klubů během posledního desetiletí ukončilo provoz, což Khana přesvědčilo, že je čas začít jednat. „Tato místa jsou líhní talentů,“ komentovala své jmenování Laméová. „Pokud bereme kreativní průmysl vážně, pak se musíme postarat, aby tato místa prosperovala.“

Čtěte také: Uzavírkové peklo. Barrandovský most či Štěrboholská spojka, řidiče čeká v Praze řada omezení