„Chtěly jsme upozornit na Churchillovy zločiny.“ Autorky píší, proč posprejovaly sochu

K posprejování sochy Winstona Churchilla na pražském Žižkově, k němuž došlo v noci na čtvrtek, se přihlásily prohlášením neznámé autorky. Vysvětlují, proč pomník posprejovaly nápisem „Byl rasista. Black Lives Matter“. Chtěly prý upozornit na politikovy prohřešky, jako bylo použití chemických zbraní během protestů v Iráku, britské detenční tábory v Keni, či hladomor v Bengálsku. Zároveň bylo jejich cílem otevřít debatu, tvrdí ve svém vyjádření, který zveřejnil levicový deník A2larm.cz.

Radnice Prahy 3, stejně jako řada českých politiků, označila posprejování sochy za vandalismus, nápis pak ve čtvrtek nechala odstranit. „Případ je prověřován pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Předběžná škoda byla vyčíslena na částku přesahující jeden tisíc korun,“ uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.

„Posprejovaly jsme sochu Winstona Churchilla na Žižkově. Neučinily jsme tak z dlouhé chvíle nebo nutkání ničit majetek, nekritické uctívání vysokého britského státníka nám leží v žaludku už dlouhou dobu,“ začaly v prohlášení údajné neznámé autorky. „Momentálním načasováním jsme chtěly odkázat k událostem posledních dní, poukázat na jejich celosvětovou provázanost a vyjádřit solidaritu probíhajícím bojům za rovnoprávnost. V českém prostředí je zvykem se tvářit, že se nás zahraniční události netýkají, v globalizovaném světě ale není prostor cítit se jako opuštěný ostrov,“ vysvětlují.

Podle nich je ostudné před rasismem zavírat oči a považovat jej za vzdálený problém, protože se týká i české společnosti, přičemž zmínily například vztah Čechů k Romům či uprchlíkům. „Rasismus je především způsob myšlení, který je v nás hluboce zakořeněn. Reprodukuje se v rámci institucí, vzdělávání, kultury a také skrze způsob vyprávění historie. Nechceme historii přepisovat, chceme ji konečně číst, a to včetně pasáží, které jsou nepříjemné,“ obhajují autorky své kroky.

„Kolumbus neobjevil Ameriku, on ji kolonizoval“

Autorky nápisu se také kriticky vyjádřily ke způsobu, jakým je vyučována a interpretována historie, která spíše nahrává „privilegovaným vítězům“. Podle nich je správnou cestou nevnímat svět černobíle. „Dokud se budeme ve školách dozvídat, že Kryštof Kolumbus ‚objevil‘ Ameriku, a ne že ji kolonizoval, nepohneme se nikdy z místa a nebudeme se schopni zbavit koloniálního uvažování o světě.“

Co se týče samotného Winstona Churchilla, důležitost úspěchů někdejšího britského premiéra se nesnažily snižovat, chtěly nicméně poukázat na řadu zločinů, na kterých se podílel a které jsou podle nich zlehčovány. Ve svém vyjádření mluvily například o hladomoru v Bengálsku, který přinesl tři miliony obětí, použití chemických zbraní na demonstracích v Iráku či detenční tábory v Keni, kde byl mučen i dědeček bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Kritizovaly také řadu Churchillových rasistických a antisemitských výroků.

„Tyto skutečnosti jsou v debatách o Churchillových činech často zlehčovány jako nutné okolnosti jeho aktivního života, případně označovány za politováníhodné, nicméně odpustitelné přešlapy. Zde se nabízí myšlenkový experiment. Dovedeme si představit, že by se podobné vymlouvání používalo v kontextu holokaustu? Že by byl stejně blahořečen, kdyby zachránil jiné než bílé životy a kdyby nebyl Brit?“ ptají se údajné autorky nápisu. Podle nich také není pravda, že by byl v jeho době rasismus mnohem častější a běžnější.

Posprejování sochy vidí jako nutný krok, aby vůbec došlo k nějaké reakci. Zároveň nechtěly, aby pod proudem zpráv o vandalismu nezanikl celkový kontext. „Jsme unavené a frustrované z života ve světě, ve kterém vládnou nespravedlivé pořádky, i když jsme zrovna my měly štěstí narodit se v relativně privilegovaném postavení. (..) Pevně doufáme, že jsme minimálně přispěly k otevření debaty, i když se jí bohužel nemůžeme účastnit nebo dostaneme za uši – i přes to, že nápis už vzala voda,“ uzavřely autorky vyjádření.