1 Německá bitevní loď

Bismarck měl být pýchou Hitlerova loďstva. Nepřežil ale první plavbu

, NOVÉ

Témata: , , ,

Německá bitevní loď Bismarck, spuštěná na vodu v Hamburku před 80 lety, 14. února 1939, byla pýchou Hitlerova námořnictva. Jejím úkolem bylo rozsévat zkázu mezi obchodními plavidly mířícími do britských přístavů a královské námořnictvo si toho bylo dobře vědomo. Proto hned při první bojové plavbě Bismarcku vyvinulo obrovské úsilí k jeho zneškodnění, což se nakonec podařilo.

Spuštění lodi na vodu přilákalo v únoru 1939 do hamburského přístavu na 60 000 lidí. Ve slavnostní den promluvil sám říšský vůdce Adolf Hitler a nejmohutnější plavidlo německého námořnictva pokřtila Dorothea von Löwenfeldová, vnučka „železného kancléře“ Otty von Bismarcka. Trvalo ale ještě rok a půl, než bylo 251 metrů dlouhé plavidlo s děly střílejícími až 35 kilometrů daleko dokončeno a zařazeno do služby v německém námořnictvu.

Od srpna 1940 pak následovaly zkoušky na moři, po kterých Bismarck zamířil na první – a jak se ukázalo – i poslední plavbu. Vyrazil 18. května 1941 v devět hodin večer z přístavu v obsazené polské Gdyni. Po zastávce v taktéž okupovaném Norsku, kde získala nový kamuflážní nátěr, zamířila loď vpodvečer 20. května 1941 průlivem mezi Islandem a Grónskem do severního Atlantiku. Přes snahu o utajení akce s názvem Rheinübung (cvičení Rýn) už ji v té době Britové sledovali.

Potopení Bismarcku předcházel zhruba týdenní hon, při kterém nescházelo mnoho a německý obrněnec se dostal do bezpečí přístavu Saint-Nazaire v okupované Francii. Britské námořnictvo, které Bismarck s doprovodným křižníkem Prinz Eugen potupil, když 24. května poslali ke dnu slavný bitevní křižník Hood, to ale nedopustilo.

Šťastný zásah torpédového bombardéru z letadlové lodě Ark Royal nejprve 26. května zablokoval německé lodi kormidlo – a ta se pak už stala snadnou kořistí. Předtím, než klesl na dno Atlantiku do skoro pětikilometrové hloubky, vydržel Bismarck desítky zásahů. První granáty dopadly na ochromenou loď, schopnou plout jen ve velkých kruzích, kolem deváté ráno a o necelé dvě hodiny později už zmizela z hladiny.

Velká část z více než 2000 námořníků na palubě Bismarcku, včetně viceadmirála Günthera Lütjense a kapitána lodi Ernsta Lindemanna, zahynula už během dělostřeleckého souboje. Například velitelé lodi podle všeho zahynuli, když jeden z granátů vypálených Brity zasáhl můstek. Další stovky mužů ale potopení lodi přežily a doufaly v záchranu, které se ale dočkalo jen 114 námořníků. Britské lodě přítomné na místě totiž záchranné akce brzy přerušily v obavách z útoků německých ponorek.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Írán oslavuje 40. výročí islámské revoluce. Lidé zapalují vlajky USA

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.