S covidem-19 na světě zemřelo již přes 300.000 lidí

KORONAVIRUS

S covidem-19 na světě zemřelo již přes 300.000 lidí 2
Svět
Echo24
Sdílet:

S nemocí covid-19 zemřelo na celém světě již více než 300.000 lidí. Koronavirem, který chorobu způsobuje, se jich nakazilo přes 4,4 milionu. Vyplývá to z dat, která shromáždily americká Univerzita Johnse Hopkinse i specializovaný web worldometers.info. V Rusku počet infikovaných překročil hranici čtvrt milionu, a země je tak v tomto ohledu po Spojených státech druhou nejpostiženější zemí na světě.

Infikovaných rekordně za jediný den přibylo v Brazílii. Šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge upozornil, že svět se musí po nynější pandemii připravit na další vlny nákazy, s viry bude lidstvo žít vždy.

V Rusku se k dnešku nakazilo 252.245 osob a 2305 z nich zemřelo. Některá média zaráží relativně nízký počet obětí ve srovnání s okolním světem. Ruské úřady tvrdí, že je to díky rychlému rozpoznání nákazy a včasnému přijetí opatření proti jejímu šíření. Podle kritiků ale statistiky zahrnují jen ty případy, u nichž byl covid-19 hlavní příčinou smrti.

Se 190.140 potvrzenými případy infekce a 13.240 mrtvými je nyní Brazílie šestou nejpostiženější zemí světa. Podle expertů ale málo testuje a skutečný stav je výrazně horší, než uvádějí oficiální statistiky.

Druhou nejpostiženější zemí světa co do počtu obětí zůstává Británie, která k dnešku eviduje 33.614 mrtvých. S 31.368 zemřelými s covidem-19 následuje Itálie, kde dnes ohlásili nejvíce nových obětí za poslední týden. Na čtvrtém a pátém místě tragického žebříčku se v posledních dnech střídají Francie a Španělsko. Paříž dnes ohlásila nárůst počtu mrtvých s covidem-19 na 27.425, Madrid eviduje 27.321 zemřelých.

Některé evropské země tento týden začaly uvolňovat protikoronavirová opatření, jiné postoupily do dalších fází. Vlády představují i opatření na pomoc ekonomikám postiženým restrikcemi. Ve Finsku se po osmi týdnech vrátili do tříd žáci základních a středních škol. V Řecku od soboty zpřístupní pláže, které byly zavřené od března. Paříž dnes představila plán za v přepočtu téměř půl bilionu korun na podporu cestovního ruchu.

Na maďarská opatření v boji s koronavirem se dnes snesla kritika v Evropském parlamentu. Podle europoslanců vláda premiéra Viktora Orbána časově neohraničeným posílením svých pravomocí porušuje hodnoty EU.

Slovensko připravuje zavedení chytré karantény, která by umožnila jeho občanům po návratu do vlasti zůstat v domácí izolaci a nenastoupit do karantény ve státních zařízeních. Premiér Igor Matovič dnes také řekl, že jeho vláda má ambici otevřít hranice co nejdříve.

Slovensko by mohlo být podle dřívějších vyjádření českých politiků jednou ze zemí, kde by mohli Češi strávit letní dovolenou. V této souvislosti se hovořilo i o Chorvatsku. Místní deník Jutarnji list napsal, že země potichu otevřela hranice pro turisty. Již několik dní totiž podle něho mohou využívat výjimku ze zákazu překročení hranic. Například Švédsko ale občanům doporučuje necestovat do ciziny až do 15. července.

Pevninská Čína, odkud se koronavirus začal šířit do světa, ohlásila za středu tři nové případy nákazy, o čtyři méně než v úterý. Írán, kde se nakazilo virem přes 114.000 lidí a 6854 jich zemřelo, vyjádřil obavu z nových ohnisek nákazy nejméně ve třech provinciích. V Turecku počet lidí, kteří zemřeli po nákaze koronavirem, dnes překročil hranici 4000.

Foto: ECHO

Šéf evropské pobočky WHO Kluge si myslí, že svět se přes pozitivní vývoj v mnoha zemích musí mít na pozoru. Možné podle něj je, že se virus SARS-CoV-2 stane endemickým, tedy vyskytujícím se na určitém území jako řada sezónních virů ze skupiny koronavirů. Další možností je, že zmutuje.

Po celém světě se dál hledá lék na covid-19 i vakcína. Naděje se upínají mimo jiné k experimentálnímu léku remdesivir, který v americké firmě Gilead vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Tímto lékem pacienty s těžkými příznaky covidu-19 dnes začalo léčit Japonsko.

Kritiku si dnes vysloužila francouzská farmaceutická společnost Sanofi, která naznačila, že případnou vakcínu dostanou jako první USA, protože se postavily do čela financování vědeckého výzkumu. Pod tlakem firma později ujistila, že k očkování, pokud bude vyvinuto, budou mít přístup všichni.

Americký prezident Donald Trump řekl, že vakcínu očekává do konce roku a v USA ji bude distribuovat armáda. Jako první ji mají dostat senioři.

Sdílet:

Týdeník Echo

Koupit