Tanky nejsou zastaralé, jen ruští velitelé jsou neschopní

SALON O ARMÁDĚ A PŘÍŠTÍ VÁLCE

Tanky nejsou zastaralé, jen ruští velitelé jsou neschopní
Zničený ruský tank na Ukrajině. Foto: Azov/ Twitter
6
Týdeník

Ondřej Šmigol

Ruská invaze na Ukrajinu je první konvenční válka mezi dvěma suverénními státy v Evropě od druhé světové války. Logicky tak zajímá bezpečnostní experty a analytiky, kteří se z ní snaží vyvodit, jak budou vypadat konflikty budoucnosti. Nad tím, jaké poučení z ukrajinské války by si měla vzít česká armáda, debatovali poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, Jan Kofroň z Institutu politologických studií na FSV UK a bezpečnostní analytik a spolupracovník Týdeníku Echo Lukáš Visingr.

Již několik týdnů se na nás hrnou fotografie ruských BVP a tanků zničených ukrajinskými raketami a drony Bayraktar. Četl jsem několik komentářů ve smyslu, že tank přestal být králem bojiště. Dává tedy smysl nakupovat drahou obrněnou techniku? Nemá smysl investovat právě třeba do dronů?

Kofroň: Byl bych velmi opatrný na jakékoli rychlé závěry. Nemáme k dispozici reálné vyhodnocení, vidíme akorát výsek z bojiště. Tank není králem bojiště už asi 70 nebo 80 let. Byl jím možná někdy v letech 1939 až 1940. Od tohoto data se armády naučily stavět sofistikované protitankové obrany, včetně využití menšího množství vlastních tanků. Neexistuje jedna zbraň, která by byla králem bojiště. Takhle to říct nejde. Je vždy komplex zbraní, který musí fungovat jako integrovaná síla. Toto není o tom, že koupíme jenom BVP a na zbytek se vykašleme nebo koupíme 16 bayraktarů a budeme tady jančit a představovat si, že porazíme kohokoli. To je prostě nesmysl. To musí fungovat jako celek. Ostatně i na ukrajinských záběrech občas vidíme, že bayraktar snímá, dělostřelectvo pálí. Pomáhá hledat cíle. S tím, jak se rozšiřuje dálka paleb dělostřelectva, tak je větší a větší problém detekovat cíle v hloubce sestavy. Nevystačíme si nikdy s jednou platformou. Co se týče specificky tanků a podobně, byl bych opatrný na jednu věc. Dám vám jeden příklad. Jomkipurská válka, Izraelci do ní vstoupili s 1500 až 1700 tanky, na konci války měli zničených, poškozených, zajatých a opuštěných asi 1000 tanků. Toto je realita války. Takže počkejme na finální analýzy, kdy se ukáže, kolik tanků bylo zničeno javeliny, kolik obyčejnými RPG, kolik jinými tanky, kolik dělostřelectvem. Ukazuje se, že některé systémy, třeba právě ty bayraktary, když se vhodně zapojí, mohou velmi dobře fungovat i ve vysoce intenzivní válce a část zdrojů, která by šla třeba právě na těžkou techniku, by mohla jít na tyto platformy. Ale počkal bych na nějakou hlubší analýzu.

Pojar: Je to jednoduché. Tanky tu válku nevyhrajete, stejně jako jí nevyhrajete bezpilotními letadly. Potřebujete obojí. Nakonec potřebujete integraci systémů. Tak jako mají ztráty tanky, mají ji i drony, mimochodem i bayraktary. To není tak, že Ukrajinci tam lítají s těmi, co dostali na začátku. Je pravda, že za poslední léta je těžké si představit, že můžete vést úspěšnou válku, aniž byste měli bezpilotní letadla. Tak jako jsou třeba protitankové a protiletecké střely a těžká technika, tak zároveň je třeba letectvo v celé své škále včetně bezpilotních letadel, která mají spoustu výhod, ale nejsou sama o sobě řešením.

Visingr: Často se stává, že když někde tanky dostanou výprask, tak se začne opakovat, že jsou zastaralé, jsou to pojízdné rakve a podobně. To se stalo třeba, když Rusové těžce prohráli první bitvu o Groznyj, teď se to začalo říkat znovu. Ale ne, to není tím, že tank je zastaralý, jde o to, že ruští velitelé tehdy i teď se dopustili obřích nepochopitelných taktických chyb a nasadili tanky naprosto špatným způsobem. Tanky nejsou zastaralé, tanky pořád představují velmi účinnou kombinaci palebné síly, pancéřové ochrany a terénní pohyblivosti. Tanky jsou velmi efektivní, když se správně nasadí, i ve městě. To ukázali třeba Američané v Iráku nebo Izraelci v Gaze. To, co nyní vidíme na Ukrajině, není důkaz, že by tanky byly zastaralé, ale důkaz toho, že ruští velitelé jsou neschopní.

Celý Salon Echa si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.