Vláda si zahrává. Od března hrozí propouštění statisíců lidí

Více jak čtvrt milionu zaměstnanců žije ve velké nejistotě, zda o svou práci do měsíce nepřijdou. Důvodem totiž je, že vláda Andreje Babiše stále neprotlačila nástroj k podpoře zaměstnanosti kurzarbeit, který by nahradil současný program Antivirus. Ten je ale notifikován jen do konce února a stále tak hrozí vlna propouštění. Kurzarbeit stále leží ve sněmovně před třetím čtením a poté poputuje do Senátu, který má na jeho projednání měsíc. Čas se tak Babišovu kabinetu velmi krátí.

Program Antivirus vznikl jako dočasné řešení jak předejít velkým vlnám propouštění, které přináší koronavirová krize. Pomocí tohoto nástroje pak firmy dostávají pro své pracovníky různé příspěvky podle toho, zda je podnik celý uzavřený nebo jen část. Zaměstnanci jsou v takovém případě doma a nesmějí pracovat, což kontroluje plošně i úřad práce.

Aby pracovníci neseděli celou dobu doma, byl vymyšlen kurzarbeit, kdy má zaměstnanec zkrácenou pracovní dobu a náklady na jeho plat jsou poděleny mezi stát a zaměstnavatele. Program je úspěšný v Německu či Rakousku, jeho zavedení v České republice bylo jen otázkou času. Vše se ale komplikuje, protože na parametrech programu není shoda a navíc byl zákon napsán nekvalitně. Do třetího čtení jde kurzarbeit se čtyřmi desítkami pozměňovacích návrhů.

Zákon podalo do sněmovny ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Resort poté připravil i pozměňovací návrh, který vložil k tisku sociálnědemokratický poslanec Roman Sklenák. Právě za tuto změnu bojují jak odbory, ministerstvo, tak i Svaz průmyslu a dopravy. Návrh počítá mimo jiné s příspěvkem od státu ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku průměrné mzdy, přičemž vláda by stanovila, odkdy by bylo možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a při jakém výpadku práce.

Tyto parametry ale kritizuje Hospodářská komora. Ta upozorňuje, že pokud bude kurzarbeit vyhlašovat vláda, a ne úřady práce jako v sousedním Německu, tak se z toho stane politický nástroj. „Pokud jde o pozměňovací návrh poslance Sklenáka, Hospodářská komora se neztotožňuje s celým jeho návrhem, ale určitě kvitujeme, že podmínka nezaměstnanosti bude přepočítávána na celého zaměstnavatele, a nikoli na jednoho zaměstnance,“ uvedl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Ten také připomíná, že Antivirus na konci února skončí zatím pouze pro ty podniky, které čerpají stoprocentní náhrady. Při částečných náhradách ve výši 60 a 80 procent poběží program ještě do června. „Situaci je třeba řešit bez ohledu na notifikace, protože je třeba si uvědomit, že legislativní proces nekončí v Poslanecké sněmovně, ale pokračuje v Senátu, který může návrh novely zákona do sněmovny vrátit, a následovně může prezident uplatnit své právo veta. Takže určitě platí, že je nejvyšší čas, aby pravidla byla schválena,“ říká Diro.

Podle něj by firmy preferovaly, aby odvody zaměstnavatelů byly počítány ze skutečně vyplacených mezd. „Taková pomoc nedává smysl. Není možné, aby zaměstnavatel za každých 100 korun, které stát dá zaměstnanci, odvedl 30 a více korun zpět státu, a to vedle dalších výdajů, daní a odvodů, které zaměstnavatel již dnes musí platit. Navíc při hospodářských potížích firem, které by měl kurzarbeit pomáhat překonat,“ uvedla komora ve svém dřívějším stanovisku.