„Demilitarizace“ z Ruska se zadrhla. Ukrajina vojensky posiluje a věří si

Ukrajinu povzbudilo historické setkání 40 ministrů obrany v německém Ramsteinu. Kyjev je teď přesvědčen, že selhává ruský plán na demilitarizaci Ukrajiny, a mluví se o vítězství. Setkání mělo za cíl koordinovat snahy států, které podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Ministři se dohodli, že se budou scházet každý měsíc, zároveň v posledních dnech spojenci zvyšují dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu.

Výsledky jednání ocenil poradce ukrajinského prezidenta Dmytro Podolyak. „Jedním z ruských zvláštních požadavků na začátku války byla ‚plná demilitarizace‘ Ukrajiny. Po včerejším epochálním setkání 40 ministrů obrany mám pro Rusko špatné zprávy. Kapacita, rychlost, zjednodušená logistika a větší šíře zbraní - Ukrajina posiluje,“ napsal na twitteru Podolyak.

Americký ministr obrany Lloyd Austin po setkání v Ramsteinu ujistil, že Západ bude Ukrajině nadále pomáhat a zároveň usilovat o to, aby konflikt nepřerostl v jaderný. Ukrajina se podle něj může spolehnout na další dodávky zbraní. Americké konference na základně Ramstein se účastnili osobně či virtuálně všichni členové EU a NATO, ale i například zástupci Keni, Tuniska, Japonska či Austrálie. V tomto formátu by se podporovatelé Ukrajiny v konfliktu s Ruskem měli scházet každý měsíc.

Na konferenci Austin také uvedl, že Ukrajina může válku vyhrát. „Ukrajina zjevně věří, že může vyhrát, a tomu věří i všichni zde,“ uvedl Austin. „Ukrajina dnes potřebuje naší pomoc, aby mohla vyhrát. A bude potřebovat naší pomoc, až válka na Ukrajině skončí,“ uvedl také americký ministr obrany.

Ukrajinský ministr obrany Oleg Reznikov na konferenci žádal především o těžké zbraně. „Potřebujeme zbraně. Moderní zbraně. Moderní těžké zbraně,“ uvedl na konferenci.

K jejím dodávkám přistupuje stále víc zemí, odhodlává se i Německo. V Kyjevě to vzbudilo nadšení. „Rusko ztrácí poslední naději, že by vyděsilo svět podporou Ukrajiny. Proto mluví o 'skutečné' hrozbě třetí světové války,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „To jen znamená, že Moskva cítí porážku na Ukrajině. Svět proto musí zdvojnásobit podporu Ukrajiny, abychom zvítězili a zajistili evropskou a globální bezpečnost,“ dodal Kuleba.

One of Russia‘s odd demands at the start of the war was the „full demilitarization“ of Ukraine. After yesterday‘s epochal meeting of 40 defense ministers, I have bad news for Russia. Capacity, speed, simplified logistics, an expanded range of weapons – Ukraine is strengthening.

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) April 27, 2022

Spojenci posilují dodávky zbraní

V posledních dnech potvrdil dodávku těžkých zbraní – tanků na Ukrajinu například polský premiér Mateuzs Morawiecki. Velká Británie v reakci na to do Polska dodá tanky Challenger 2. Německo nabídlo Ukrajině protiletecké systémy Gepard, které je možné použít i na pozemní cíle. Švýcarsko však odmítlo povolit reexport munice, kterou obrněná vozidla používají. Ale dodat stejný typ munice se obratem nabídla Brazílie. Ukrajinský prezident Zelenskyj, tak uvedl, že Ukrajina nebude moci vozidla použít, i když o ně v minulosti žádala.

Velká Británie a Spojené státy vycvičují ukrajinské vojáky na svém území v používání moderních protileteckých a protitankových zbraní. Velká Británie tak dodala na Ukrajinu například protitankové zbraně Javelin či NLAW. Počátkem dubna Londýn oznámil, že pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun). Jde například o přenosné protiletecké střely Starstreak, 800 protitankových raket, munici, ale také helmy, neprůstřelné vesty a přístroje pro noční vidění či obrněná hlídková vozidla Mastiff.

Jak zjistil deník Echo24 z více na sobě nezávislých zdrojů, z Česka od začátku konfliktu 24. února odjelo na Ukrajinu několik desítek tanků T-72M1 a transportérů BVP-1 (první generace československých bojových vozidel pěchoty), protiletecké systémy Strela-10 schopné odpalovat rakety země-vzduch a také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad. Tanky a některou další techniku dodalo Česko jako zřejmě úplně první země a patří tak spolu se Spojenými státy a Velkou Británií mezi absolutní lídry ve vojenské pomoci.

Ale zbraně dodávají Ukrajině i další země. Austrálie od zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února už Kyjevu přislíbila nebo dodala vojenskou techniku v hodnotě 91 milionů australských dolarů (1,5 miliardy korun), humanitární pomoc za 65 milionů australských dolarů a 70 000 tun uhlí. Počátkem dubna Austrálie například odeslala na Ukrajinu 20 obrněných vozidel Bushmaster. Stalo se tak více než týden poté, co o dodávku 11tunových víceúčelových transportérů výslovně požádal při svém projevu před australským parlamentem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Slovensko 3. března rozhodlo o darování Ukrajině vojenského materiálu v hodnotě 32,2 milionu eur (787 milionů korun). Kromě milionů litrů nafty a leteckého paliva se jedná také například o 12.000 kusů munice ráže 120 milimetrů. Počátkem dubna země Ukrajině poslala svůj systém protivzdušné obrany S-300.