Právní ostuda vlády. Všechna opatření z nouzového stavu jsou napadnutelná

Vláda se svým nouzovým stavem uvrhla stát do právní nejistoty a urvala si ostudu. Verdikt Městského soudu v Praze de facto ukázal, že jsou veškerá krizová opatření žalovatelná, protože je podle něj současný nouzový stav protiústavní. Závaznost a trestatelnost restrikcí je tímto zpochybněna, přestože v praxi nebyla zrušena a nadále platí, shodují se oslovení právníci. Nyní vše stojí na tom, zda vejde v platnost pandemický zákon, který by po konci „protiústavního nouzového stavu“ zahrnul pod sebe současná omezení.

Soudní spor mezi Gymnáziem Na Zatlance a studentem prvního ročníku svým rozuzlením zpochybnil rámec, o který se opírají současná opatření. „V případě nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády se nejedná o nový nouzový stav, ale o faktické pokračování nouzového stavu předchozího, a to proti vůli Poslanecké sněmovny, která s pokračováním tohoto nouzového stavu nevyslovila souhlas, jak předpokládá ústavní právo. Mimoto vzhledem k bezprostřední časové návaznosti obou separátně vyhlášených nouzových stavů se nemohly změnit ani jiné faktické důvody v usnesení o vyhlášení nouzového stavu nevyjmenované,“ uvádí soud v rozsudku, v němž nařídil pražskému gymnáziu obnovit prezenční výuku.

Co to ale znamená v praxi? Pro školu bezprostředně nic. Ačkoliv jí soud nařídil obnovit denní výuku, aktuálně jsou na Praze 5 školní prázdniny. „Krizová opatření jsou opřena o nouzový stav, který skončí v sobotu o půlnoci a bude nahrazen jinou regulací, ať už to bude pandemický zákon nebo zákon o ochraně veřejného zdraví. Z toho tedy neplyne, že se tato konkrétní škola v pondělí otevře a už vůbec z toho neplyne nic pro nikoho dalšího,“ vysvětlil redakci Echo24.cz ústavní právník Jan Kysela. Rozhodně to není tak, že by soud zrušil nouzový stav nebo řešil, zda platí nebo neplatí veškerá krizová opatření, ani jedno nebylo předmětem řízení.

„V jednom konkrétním řízení na základě stížnosti jednoho konkrétního žalobce proti jedné konkrétní škole došel senát Městského soudu v Praze k závěru, že krizové opatření, které bylo podstatné k posouzení této věci, nemá řekněme adekvátní právní podvozek. Z hlediska senátu byl nouzový stav vyhlášen protiústavně,“ pokračoval Kysela. U zákonnosti jiného právního předpisu si může soud podle ústavy udělat autonomní posudek. Došel k závěru, že jiný právní předpis jako kdyby neexistoval. „A pokud platí, že neexistuje, chybí právní důvod pro to, aby škola neposkytovala prezenční výuku, ale distanční výuku,“ uvedl redakci.

2/2 Co bude teď?
👉Rozvolnění na PES-0 je teď nemožné, ale pokud soudní názor platí, toto je de facto stav
👉MZČR by určitě mělo vydat cílená opatření dle ZOVeřZdr, stejně jako kdyby NS nebyl
👉Vláda by měla vydat ASAP nový NS v úzkém, konkrétním rozsahu pro vše, co MZČR nemůže

— Ondřej Dostál (@dostalondrej) February 23, 2021

„Je to tak, že městský soud nebo správní soud obecně je vázán pouze zákonem a tato opatření jsou podzákonný právní předpis. To znamená, že se může rozhodnout je neaplikovat, pokud je vnímá jako rozporné se zákonem nebo dokonce s ústavou, ale nemůže je zrušit,“ doplnil pro Echo24.cz právník a specialista na zdravotnictví Ondřej Dostál (Piráti). Opatření, která spadají pod zákonně právními předpisy, může tedy rušit jen Ústavní soud.

„To znamená, že městský soud nezrušil nouzový stav ani opatření, ale vyslovil právní názor, který je v tento moment pravomocný a nebyl dosud přebit žádným odvoláním. Jasně řekl, že nouzový stav zde není, a proto podle jeho názoru zde nemohou být ani ‚plody otráveného stromu‘, tedy diskutovaná opatření,“ uvedl dále Dostál.

Vznikla bramboračka, opatření jsou lehce napadnutelná

Ze soudního verdiktu vyplývá, jak moc křehký je nouzový stav, který vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem opětovně zavedla na základě žádosti hejtmanů. Obdobně napadnutelná jsou totiž všechna podobná krizová opatření. Debaty o protiústavnosti „nového nouzového stavu“ se táhnou už týdny, rozsudek soudu tak Kysela vnímá jako jeden z důsledků a další mohou následovat. Projevit se to nicméně nemusí, pokud nebude nikdo nic žalovat, soudy by je tento týden už nestihly vyřídit.

„Ale mohlo by se to projevit v jiném typu řízení, které by se například mohlo týkat úhrady škody, kdyby někdo dovozoval, že mu vznikla škoda opatřením, které bylo v zásadě protiprávní – protože i nouzový stav byl protiprávní,“ upřesnil ústavní právník. Soudně by tak mohli napadnout nouzový stav vlekaři, studenti či kdokoliv, kdo se cítí jím být poškozen.

„Řekněme, že jsem vlekař, zítra spustím vleky, přijdou mi tam lidi. Někdo zavolá policii, ti přijdou, vypnou mi vleky a klientům rozdají pokuty, protože budou tvrdit, že platí nouzový stav a spolu s ním i související zákazy, tudíž jejich dodržování musí vymáhat. Já a moji klienti se budeme bránit, že nás mají nechat být a že pokuty mají zrušit. Budeme argumentovat stejně jako ten školák proti gymnáziu, že tato opatření vlastně nejsou opřená o nic, tudíž z nich nevyplývají ani jejich následky pro mě a moje klienty,“ uvedl na příkladu Dostál.

„A ještě se opřu o to, co řekl Ústavní soud; i kdyby nouzový stav nebyl zrušen, opatření na maloobchodech a službách nebyla dostatečně odůvodněna. V laické řeči se tu vytvořila naprostá bramboračka, když si vláda začala hrát s ústavním právem.“

Vládní ostuda na právním poli

Senátoři v pondělí oznámili, že horní komora zřejmě upraví pandemický zákon, na kterém se minulý týden dohodly sněmovní strany. Sněmovna by pak vrácený předpis mohla schválit v pátek a po podpisu prezidenta by mohl být vyhlášen ve Sbírce zákonů počátkem příštího týdne. Předpis by tak nebyl účinný ve chvíli, kdy v Česku sobotou skončí nouzový stav. Bez něj by tak padla veškerá opatření, která se o něj opírají.

„Pro vládu je to samozřejmě políček, protože pokud se tvářila, že je vše právně v pořádku, protože si opatřila žádost hejtmanů, tak městský soud touto argumentací přesvědčený není. A na tom v zásadě založil své rozhodnutí,“ zhodnotil případ Kysela. Vládě moc možností nezbývá – buď opatření přejdou pod pandemický zákon, nebo se musí „přepnout“ a fungovat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví.

„Myslím, že vhodným krokem by bylo určitě podání demise, ale v tom by asi vláda nevyhověla. Ale vážně, kabinet by měl vydat opatření tak, jako kdyby nouzový stav nebyl, a k dosažení právní jistoty zrušit nouzový stav. Klidně i s odkazem na městský soud. A pak se okamžitě přepnout do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví a vydat konkrétní, cílená a hlavně odůvodněná opatření. Problém je, že tohle technicky nebude ministerstvo zdravotnictví umět, zvlášť ne tak rychle, ale jde o věc, na kterou mělo být připraveno od hlasování o prodloužení nouzového stavu,“ zkritizoval Dostál postup vlády.

Možnou alternativou by podle něj mohlo být povolení vládě opětovně oznámit nouzový stav, ale jen v omezeném rozsahu. „Tedy v konkrétním rozsahu toho, co nejde podchytit přes ministerstvo zdravotnictví a hygieny,“ uzavřel Dostál.