Zavírání lidí přes „esemesku“ může narazit na ústavu. Novela pandemického zákona budí vášně

Novela pandemického zákona zatím stihla narazit ve sněmovně i vybudit kritiku a demonstrace. První možnou změnu připustil sněmovní zdravotnický výbor, který navrhl zákon opět časově omezit. Tím však výčet kritiky nejen od odborníků nekončí. Podle některých ústavních právníků je problematická zejména část, která umožňuje uzavřít lidi do izolací či karantén i přes pouhou SMS zprávu. Další kritizují i výrazné rozšíření pravomocí, která dosud dovoluje jen nouzový stav.

Novela pandemického zákona stihla vybudit demonstrace i pochyby ze strany odborníků. V jejím posuzování je po schválení vládou na řadě Poslanecká sněmovna, která však po vetu SPD odložila urychlené projednávání předlohy zřejmě na příští týden. Mezitím se však začaly objevovat náznaky možných prvních ústupků.

Zatímco návrh původně opět časově omezoval platnost významné části zákona, z vlády přišla do sněmovny verze, podle které by platnost zůstala neomezená. Sněmovní zdravotnický výbor však na návrh předsedy Bohuslava Svobody (ODS) navrhl opětovně úpravu, podle které by se platnost omezila do letošního listopadu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s pozměňovacím návrhem souhlasil. Jeho resort totiž původně před jednáním vlády omezenou platnost navrhoval také.

Podle ústavního právníka Jana Kysely by sice měla existovat nějaká trvalá zákonná úprava, ovšem neměla by vznikat „pod tlakem, šitá horkou jehlou“. „Chápu tu úpravu jako dočasnou. Byla přijímána na rok, teď se z nějakého důvodu ta účinnost má prodloužit, určitě bych nečinil takto sepsaný zákon trvalou součástí právního řádu,“ řekl deníku Echo24 Jan Kysela. Pro trvalejší návrh by měla podle něj vláda sbírat z judikatury či parlamentních debat spíše podněty.

Neomezená doba platnosti však není jedinou částí novely, která by „budila vášně“. Kritiku zvedla také úprava, která se snaží obejít současný nezákonný systém uvalování karantén či izolací například pouze formou SMS zpráv či telefonátů, který se stal součástí praxe během pandemického přetížení hygien. To kritizuje například i odborník na zdravotnické právo a bývalý kandidát Pirátů na ministra zdravotnictví Ondřej Dostál. „Zde se umožňuje bezprocesně, mimo režim správního řádu, ukládat izolace a karantény včetně jejich podmínek,“ řekl deníku Echo24 Dostál.

Karantény a izolace také patří mezi body, které podle odborníků budí pochyby o ústavnosti. Podle Kysely je to v zásadě pokus dodat právní základ současné praxi, která zákon obchází. "Jde ale o to, jestli to, jak to probíhá, i s tím novým právním základem, je úplně v pořádku. A to je těžko říci,“ řekl Jan Kysela s tím, že je třeba brát v potaz i řadu dalších okolností.

„Nepohybujete se za pěkného a běžného počasí, kdy správní řízení probíhá v nějakých parametrech, že zkrátka zvládáte pandemii. A jde o to, jak daleko se od toho běžného správního řízení, kde vy, jakožto adresát nějakého rozhodnutí, máte možnost proti tomu rozhodnutí brojit – musí to být rozhodnutí odůvodněné, aby bylo jasné, kdo po vás, co chce a tak dále – v jaké míře se od tohoto ideálního stavu můžete odchylovat, aniž byste tedy úplně opustil nějaké principy právního státu,“ dodal Kysela.

Podle ústavního právníka Jana Wintra je pak také na hraně nařízení určité „samokarantény“ do potvrzení skutečné nákazy v případě, že se vrátí z rizikové oblasti či mají pozitivní test v práci „Připadá mi, že na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je povinnost zdržovat se odděleně od ostatních osob, musí být rozhodnuta individuálně a ne tímto plošným způsobem,“ řekl Wintr Radiožurnálu.

Z pohledu ústavního právníka Jana Kudrny novela spíše protiústavní není. „To z toho důvodu, že Listina základních práv a svobod umožňuje omezovat i jí garantovaná práva zákonem,“ řekl deníku Echo24 Kudrna. „Přijde mi, že se tu jedná o faktický přesun opatření z nouzového stavu do režimu pandemického zákona a že to, co třeba před dvěma lety mohla dělat jenom vláda pod kontrolou sněmovny a bylo to kritizované jako přílišné, nyní má být svěřeno krajské hygienické stanici nebo ministerstvu zdravotnictví,“ řekl Kudrna s tím, že v tomto případě jde spíš o otázku politického charakteru.

„Je to otázka věcná, ne ústavněprávní. Ústava neříká nic o žádné epidemii, mluví o ohrožení životů, zdraví ve značném rozsahu. V tomhle smyslu to samozřejmě ústavněprávní základ má, ale ústava neříká, jestli to musí být jednorázový zákon, případně kdo to musí řešit,“ dodal Jan Kudrna.