2 SPECIÁL 30 ROZHOVORŮ

Nemám rád dvojí metr a ukázalo se, že EU ho používá, říká Jordi Solé

SPECIÁL TÝDENÍKU ECHO

Témata: , ,

Ještě před rokem byl Jordi Solé na oficiální návštěvě v Praze, kde měl na programu mimo jiné schůzky v parlamentu s různými českými politiky mimo vládní struktury, například s poslancem Karlem Schwarzenbergem. Tou dobou byl Solé katalánským státním tajemníkem pro EU a zahraniční vztahy. Mezitím se stal poslancem Evropského parlamentu za stranu Republikánská levice Katalánska (ERC) a katalánská autonomní správa byla nařízením Španělska rozpuštěna. K našemu rozhovoru ve stranické centrále uprostřed Barcelony si stylově oblékl sako se žlutou stuhou v klopě. Nosí ji na znamení solidarity s předsedou ERC Oriolem Junquerasem, jenž kvůli organizaci referenda sedí ve vězení. Tytéž symboly – žluté stuhy – zakrývaly prázdná křesla zatčených nebo do exilu odejitých poslanců, když se pár dní po našem rozhovoru ustavoval v Barceloně nový parlament.

Uplynul měsíc od nových voleb, v nichž separatisté potvrdili absolutní většinu. Jaké máte pocity?

Ambivalentní. Na jednu stranu je tu smutná skutečnost, že v Evropě mohou i na začátku 21. století sedět dobří lidé ve vězení za politiku. Za to, že občanům umožnili hlasovat v referendu, což je doufám zásadní vymoženost demokracie. Před čtvrtrokem tady lidi, kteří šli volit, mlátila policie. Na druhou stranu jsme při volbách 21. prosince, vezmete-li v úvahu, za jakých okolností se konaly, dosáhli skvělých výsledků. Beru ty volby jako určitou úlevu. Byla to příležitost světu ukázat, že hnutí za nezávislost v Katalánsku zůstává pořád silné a že strategie předsedy španělské vlády Mariana Rajoye nevyšla.

Jakou strategii podle vás Rajoy sledoval?

Vyhnout se politice. Místo aby sedl ke stolu, přednesl nějaké návrhy a o těch se jednalo, rozhodl se pro policejní represi a soudy. A není to jen Rajoy, bohužel jeho postup podporují i socialisté a velká většina španělské politiky.

Myslíte, že Rajoy v prosinci počítal s tím, že separatisté po referendu ztratili tah na branku a ve volbách půjdou dolů? Je fakt, že Puigdemontovi nebylo v prvních týdnech po referendu rozumět, co vlastně chce, a že se šířil pocit všeobecného chaosu.

Počítali přesně s tím. Čímž ale zase jednou dokázali, že této zemi nerozumějí, že o nás nemají páru. Co je horší – oni nevyvíjejí žádný zájem porozumět tomu, do jaké míry se tato země v pohledu na národní otázku za posledních několik roků změnila.

Odkdy se vlastně ta změna dá definovat?

Ne že by to začalo najednou, jistá touha po větší samostatnosti tu byla dlouho, nicméně já bych bod obratu kladl do roku 2010. Tehdy Ústavní soud zúžil katalánskou autonomii. To byl ten pravý spouštěč. Rajoy teď přesvědčoval nejen sebe, ale celý svět, když říkal: Odstavením samosprávy a vypsáním nových voleb se celá věc vyřeší. Volby přinesou jinou většinu v katalánském sněmu. A ty, světe, můžeš na celou věc zapomenout. Následně byli z výsledku voleb všichni perplex. Že se komise a Evropská unie ve sporu stoprocentně postavily na Rajoyovo stranu, nebylo zrovna inteligentní. Protože pokud se takhle totálně postavíte za člověka, jehož strana pak ve volbách skoro vypadne z parlamentu – PP (Partido Popular, Lidová strana Španělska – pozn. red.) má nově ze 135 křesel čtyři –, znamená to, že jste vsadili na koně, který tu má nejmenší stranu bez práva vytvořit poslanecký klub, který tu nemá žádné starosty, primátory, který je prostě jako slepý.

Katalánci jsou výrazně proevropští, ostatně pro hlubší evropskou integraci je i vaše strana a vy osobně. Překvapilo vás při vašich názorech, jak se EU od loňského podzimu chovala?

Jsme strašně zklamaní. Očekávali bychom alespoň to, že hlavní evropské instituce jasně odsoudí represe a násilí proti voličům. Nejsme naivní, takže jsme nečekali, že by nás pánové Juncker a Tusk podporovali s vyhlášením nezávislosti. Ale kromě toho, že máme španělské občanství, jsme také občany Evropské unie a přáli jsme si, aby evropské instituce bránily naše základní práva. Bohužel v těch institucích se rozhodli to, co se u nás dělo, ignorovat, nevidět. Je to zklamání, i když samozřejmě pořád považuji EU za místo, kam patříme. A i když se mi nelíbí řada věcí, jak dnes Unie funguje, chceme je radši měnit zevnitř.

Celý rozsáhlý rozhovor je součástí speciálního vydání Týdeníku Echo 30 rozhovorů, který si můžete objednat ZDE.

Speciální vydání obsahuje rozhovory s výraznými českými, evropskými i americkými osobnostmi. Interview mají časový přesah a reflektují nejdůležitější události a zásadní dění doma i ve světě za posledních dvanáct měsíců.

Zakoupené výtisky budeme rozesílat od 26. června 2018.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.