Praha jako místo pro tajnou mučírnu USA. Velvyslankyně hrdinkou filmu ARD
TELEVIZNÍ TRILOGIE
NOVÉ
FOTO: Wikimedia Commons – Manfred Werner (Tsui)
Německá velvyslankyně v Praze pátrá v České republice po údajné tajné americké věznici, v níž zadržované mučí. Takový je děj snímku Hon Prahou (Jagd durch Prag), který v sobotu odvysílá německá veřejnoprávní televize Das Erste. Představitelka hlavní hrdinky Natalia Wörnerová je přitom partnerkou současného německého ministra zahraničí Heika Maase.
Wörnerová hraje nekonvenční diplomatku Karlu Lorenzovou, která převezme německý zastupitelský úřad v Praze. Tam za ní přijde zraněná mladá Němka Lena Fischerová v podání Mercedes Müllerové, která tvrdí, že unesli jejího snoubence Seana Millera, kterého hraje Angus McGruther. Tento americký voják se záhy u ambasády rovněž objeví, přičemž vypráví o údajné utajené věznici USA na starém letišti na severu Čech.
Miller jako dezertér a takzvaný whistleblower požádá o azyl a Lorenzová jej na ambasádě nechá navzdory tlaku české vlády i německé diplomacie. Velvyslankyně se zároveň se dvěma spolupracovníky pokusí o objektu v ČR zjistit pravdu.
„Karla Lorenzová je samorost, impulzivní a nebojácná. Vlastně přesně ten typ ženy, který si člověk přeje ve vedoucí pozici,“ prohlásila Wörnerová.
Agentura DPA ale označila za nerealistické, že Lorenzová ve snímku sama pátrá nebo jede s Millerem na místo údajného vězení. Připomněla však, že Praha dříve byla „točnou“ agentů z obou stran bývalé železné opony.
Hon Prahou se točil loni v ČR a v Německu a je třetím dílem série nazvané Diplomatka. V předchozích epizodách působila Lorenzová na Filipínách a v Tunisku.
USA po útocích z 11. září 2001 v rámci války proti terorismu provozovaly neznámé množství tajných věznic v několika evropských, asijských i afrických zemích. Informace o existenci zařízení se dostaly na veřejnost v roce 2005.
Česko bylo podle Amnesty International a dalších nevládních organizací zapojeno do transferu vězňů CIA tím, že poskytlo svá letiště k mezipřistáním. Podle amerického listu The New York Times odletělo v létě 2003 z Prahy do Uzbekistánu nejméně jedno letadlo s lidmi zadržovanými CIA. Tehdejší představitelé české vlády však podobnou spolupráci nepotvrdili. Doprovodné materiály ke zprávě vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu z roku 2007 nicméně uvádějí, že letadla CIA uskutečnila v letech 2001 až 2005 v Česku 21 mezipřistání.
Polský exprezident Aleksander Kwaśniewski v roce 2012 přiznal existenci věznice CIA na polském území. Zařízení u obce Stare Kiejkuty podle něj fungovalo v letech 2002 a 2003 s jeho vědomím i s vědomím vlády tehdejšího premiéra Leszka Millera. Kwaśniewski nicméně popřel, že by věděl o mučení. Varšava v roce 2015 vyplatila odškodné jednomu z Arabů, které Američané ve věznici mučili.
Zřízení objektů CIA povolily na svém území také Rumunsko a Litva. Bývalý rumunský prezident Ion Iliescu v roce 2015 přiznal, že dal souhlas k vyhovění žádosti CIA o poskytnutí nějakého objektu v Rumunsku. Agentura AP a německá televize ARD již v roce 2011 uvedly, že cely CIA byly v rušné obytné čtvrti v metropoli Bukurešti.
Vyšetřování litevského parlamentu v roce 2009 potvrdilo, že stát schválil výstavbu vězení CIA na litevském území. Některé dokumenty naznačují, že tajné věznice mohly být dvě. Nejasné ale zůstává, zda byly uvedeny do provozu; nepodařilo se prý pro to nalézt důkazy.
