Tajný deník z Dachau. Vegetarián vylíčil „satanský svět“, svědectví má 1800 stran

Nejrozsáhlejší ucelené písemné svědectví o „satanském světě“ koncentračního tábora přináší deník Edgara Kupfera-Koberwitze, který jako vězeň tajně dokumentoval dění v Dachau. Jeho pečlivě uschovaný deník měl nakonec neuvěřitelných 1 800 stránek. V rámci výročí 75 let od konce 2. světové války jeho existenci připomíná New York Times. Zajímavostí je, že Edgar Kupfer-Koberwitz byl navzdory strádání v lágrech důsledný vegetarián. „Dokud člověk zabíjí a trápí zvířata, bude zabíjet a trápit i lidi,“ napsal v knize Zvířata jsou naši bratři, která vyšla i česky.

Edgar Kupfer-Koberwitz se narodil 24. dubna 1906 do rodiny správce Koberwitzova statku poblíž Vratislavi (Breslau). Po střední škole psal básně a články do novin a časopisů. V roce 1937 si našel práci v německé turistické společnosti a přestěhoval se do Itálie. Nebyl komunista ani Žid, ale měl se provinit tím, že „učinil pohrdavé komentáře o místním režimu“. Kvůli tomu byl převezen do věznice gestapa v rakouském Innsbrucku a 11. listopadu 1940 byl poslán vlakem do koncentračního tábora v Dachau.

Později byl převezen do tábora Neuengamme, kde po čtyřech měsících náročné dřiny a minimálního přídělu jídla zhubl na 45 kilo. Když se vrátil do Dachau, spoluvězni, kteří se s ním vídali ještě před pár měsíci, ho nepoznali.

Edgar si začal vést deník v listopadu 1942. Krátce poté, co mu byla přidělena práce v továrně na šrouby. „Bylo dobře známo, že jsem pro práci zbytečný,“ napsal Edgar, který ale byl dobrý spisovatel, a to mu zachránilo život. „Potřásli hlavami, smysluplně se usmáli a nechali mě na pokoji, protože každý z nich ode mě dříve nebo později potřeboval báseň,“ napsal Edgar o dozorcích.

Spisovatel psal o všech možných detailech a shromáždil přesné popisy uzavřeného tábora, „svět sám o sobě, satanský svět“. Díky jeho deníku zůstalo zachováno svědectví, že příslušníci SS v kempu měli rádi táborový sbor a nutili vyčerpané vězně zpívat. Popsal také například praktiky doktorů v táboře nebo mučení. Deník měl nakonec neuvěřitelných 1 800 stran a Edgar jej už nemohl dál schovávat. Ještě s jedním spoluvězněm vykopali díru v betonové podlaze továrny a deník zakopali.

Americká vojska osvobodila Dachau 25. dubna 1945. O týden později za přítomnosti amerického důstojníka pomohl Edgar vykopat svůj rukopis. Kromě rozsahu je na deníku výjimečné také to, že válku vůbec přežil. Svědectví, která by byla skutečně napsána přímo v koncentračních táborech a zachovala se, je jen velmi málo. A Edgarův deník všechny převyšuje svojí velikostí a schopností autora popsat to, co se kolem něj dělo.

Zatvrzelým vegetariánem

Navzdory drsnému věznění zůstal Edgar vegetariánem. Po válce (v roce 1947) publikoval knihu Zvířata jsou naši bratři, kde vyjádřil své postoje k zabíjení zvířat. Je psána formou dopisů, jeho postoj k vegetariánství shrnuje tato věta: „Poslouchej. Nejím zvířata, protože se nechci živit utrpením a smrtí jiných tvorů, protože jsem sám trpěl tolik, že právě díky vlastnímu utrpení umím procítit i utrpení cizí,“ stojí v knížce.

Koberwitz také v úvodu i závěru píše: „Dokud člověk zabíjí a trápí zvířata, bude zabíjet a trápit i lidi. Do té doby budou i války, neboť zabíjet se člověk musí učit a cvičit v malém.“ Edgar zemřel v červenci roku 1991 osamocen v domově důchodců poblíž Stuttgartu.