„Babišova drahota nejvíc ničí Babiše.“ Firma Agrofertu v Německu omezuje výrobu

BABIŠOVA DRAHOTA

„Babišova drahota nejvíc ničí Babiše.“ Firma Agrofertu v Německu omezuje výrobu
Firma Agrofertu v Německu má problém. Foto: Jakub Chodil
1
Ekonomika

Největší německý výrobce močoviny a amoniaku, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, který patří do portfolia Agrofertu ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše kvůli drahému plynu musí podle Bloombergu „drasticky“ omezovat výrobu. Agentura firmu uvádí jako první a ukázkový příklad podniku, který je současnou energetickou drahotou v EU zasažen obzvláště těžce. Všeobecné zdražování, pro které se během volební kampaně v Česku vžil termín "Babišova drahota", má v očích agentury Bloomberg nečekanou oběť číslo jedna – samotného Babiše, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Bloomberg ve své zprávě o situaci na německém trhu uvádí jako příklad firmu SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Ta byla podle agentury jako jedna z mnoha zasažena vysokými cenami plynu a elektřiny, které téměř denně překonávají rekordy. Společnost přitom patří do portfolia koncernu Agrofert, který je uložen ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše.

Na svých stránkách firma uvádí, že její produktové portfolio jako největšího výrobce močoviny a amoniaku v Německu zahrnuje „širokou paletu speciálních prostředků z odvětví agrochemie a průmyslové chemie. Nabídka se v zájmu zákazníků a konečných spotřebitelů neustále rozvíjí.“

Nyní však SKW Stickstoffwerke Piesteritz musela pod tlakem vysokých cen omezit výrobu o dvacet procent, aby pokryla rostoucí cenu plynu. Výkonný ředitel firmy Petr Cingr pro Bloomberg uvedl, že nemá smysl vyrábět amoniak při současných cenách. „Budeme muset úplně zastavit výrobu, pokud vláda nezasáhne,“ řekl Cingr. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by to byla vážná rána pro „jeden z nejlépe vydělávajících podniků Babišova impéria jménem Agrofert,“ uvádí Kovanda s tím, že termín „Babišova drahota“ nejvíce zasahuje samotného Babiše.

Dopad rekordních cen plynu, elektřiny či uhlí byl podle odborníků největší na malé a střední průmyslové podniky, které mají menší finanční ochranu před prudkými pohyby na trhu. Navíc výrazněji trpí dlouhými lockdowny způsobenými pandemií koronaviru a proto už v mnoha případech své rezervy vyčerpaly a současné ceny plynu a dalších energií nemohou dlouhodobě ustát.

Kovanda připomíná, že opozice a řada dalších kritiků viní premiéra Babiše ze zásadního podílu na tom, co v rámci předvolebního boje označují za „Babišovu drahotu“. „Míra meziroční inflace totiž v Česku aktuálně převyšuje úroveň čtyř procent, a je tak nejvyšší za posledních třináct let. Vážně hrozí, že ještě před koncem roku atakuje úroveň pěti procent. V rámci EU je podle aktuálních dat Eurostatu ale stále podprůměrná,“ varuje ekonom.

Obavy Čechů z dalšího růstu cen jsou dle pravidelného šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) takřka nejintenzivnější za posledních zhruba dvacet let, kdy danou statistiku ČSÚ sestavuje. Opoziční strany tak v rámci zmíněného předvolebního boje vytahují právě kartu rostoucích cen, přičemž se snaží veřejnost přesvědčit, že za tuto „drahotu“ může ponejvíce sám premiér.

Česká národní banka se snaží hrozbu dále zrychlující inflace rázně potlačit. Minulý týden výrazně zvedla svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,75 procentního bodu. „Její přístup ale ostře kontrastuje například s jednáním polské centrální banky. Ta na svém dnešním měnověpolitickém zasedání velmi pravděpodobně nadále ponechá základní sazbu na úrovni pandemického minima, 0,1 procenta, přestože inflace v Polsku může dle odhadů analytiků v příštích měsících atakovat až sedmiprocentní úroveň. Polská centrální banka argumentuje přechodností inflace a tím, že nechce ohrozit zotavování ekonomiky po pandemii,“ uvádí Kovanda.

S podobnými argumenty jako polská centrální banka přišli i Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová, když se před zmíněným zasedáním ČNB minulý týden snažili české centrální bankéře přesvědčit, aby základní úrok nezvyšovali. Podle výročních zpráv Agrofertu je jasné, že každé zvýšení úrokových sazeb velmi výrazně sníží výnosy koncernu.

„ČNB ale naopak provedla zmíněné razantní navýšení, nejvýraznější za skoro čtvrtstoletí. Její bankovní rada ovšem krok nepodpořila jednomyslně. Dva z celkem sedmi radních hlasovali pro ponechání základní sazby na stávající úrovni, tedy v souladu s názorem Babiše, Schillerové a svým způsobem i polské centrální banky,“ uvedl Kovanda s tím, že přechodnost inflace zpochybňuje čím dál více expertů.