KOMENTÁŘ
1
VOLBY
Kandidátem nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na funkci prezidenta je historik Karol Nawrocki (41), šéf polského Institutu národní ...
18:44
17:51
17:07
16:33
16:02
15:20
14:28
14:02
13:40
13:20
Nejpozději od roku 2008, kdy tehdejší lídr sociální demokracie Jiří Paroubek převálcoval krajské volby tématem poplatků u doktora, s nimiž kraje neměly vůbec nic společného, jsou volby do krajů jakýmsi ostrým průzkumem nebo generálkou na volby do Poslanecké sněmovny. Odrážejí postoje voličů k parlamentním stranám a výkonům, které v té chvíli podávají.
Tento dominantní trend dokážou prorážet jen velmi silné osobnosti hejtmanů a místních lídrů. Takové regionální fenomény. V dobrém i zlém. Buď je regionální lídr tak silný, že dokáže prorazit celostátní pohled. Nebo je to naopak figura voliče tak odrazující, že zvládne překazit celkovou nadvládu strany či hnutí, jež reprezentuje.
Tím prvním příkladem byl letos hejtman Libereckého kraje Martin Půta ze STAN, který zvítězil s téměř 39 procenty hlasů. Tím odpuzujícím žánrem byla naopak středočeská hejtmanka Jaroslava Jermanová, jež přinesla svému hnutí vůbec nejhorší výsledek ze všech krajů. I ve středních Čechách, stejně jako v Liberci, dokázali vyhrát Starostové. Tady jim ale na vítězství stačilo s efektem Jermanová pouhých 22,19 procenta hlasů. Jen těsně vítězství ve Zlínském kraji uniklo dalšímu lokálnímu fenoménu, lidovci Jiřímu Čunkovi, kterého nakonec porazilo Babišovo ANO.
Když necháme stranou tyto lokální fenomény, ukazuje se z volebních výsledků několik zajímavých trendů. Prvním je oslabování hnutí ANO, které v posledních týdnech kvůli chaosu v koronavirové krizi ukazuje řada průzkumů volebních preferencí. Andrej Babiš přesto v krajských volbách s velkým náskokem zvítězil. Celkově ale získal jen 22 procent hlasů a s jedinou výjimkou Moravskoslezského kraje se nikde nedostal přes třicet procent. Jeho limit a potenciál tedy už nyní zjevně leží pod ní.
Tvrdě poraženy odcházejí z krajských voleb obě levicové strany, které Babiše drží u moci. Sociální demokracie v celkovém součtu zůstala s výsledkem 4,92 procenta pod kritickou hranicí pěti procent. Stejně jako komunisté se 4,76 procenta. Vládní blok jako celek vychází z krajských voleb slabší než opoziční strany. O velkém úpadku sociální demokracie vypovídá to, že třeba v Ústeckém kraji, který dlouho býval stejně jako kraj Moravskoslezský jejich baštou, je porazili Piráti. Sociální demokraté tam získali 3,7 procenta hlasů, Piráti 10,06 procenta. Zválcovali na severu Čech i komunisty, kteří tam mají svého hejtmana.
Parlamentní opozice dostala ve volbách víc hlasů než vládní strany. Tady se těžko posuzuje, kdo byl nejúspěšnější. Piráti si až na několik málo výjimek vyzkoušeli kandidovat sólo. A jak v celkovém výsledku, tak v počtu mandátů jim patří druhé místo za Babišem. S náskokem před ODS. Ta v krajských volbách testovala různé koalice. Od TOP 09 po lidovce a Starosty. V jedné takové dokázala v Královéhradeckém kraji vyhrát. Krajské volby jsou na testování předvolebních koalic ideální, protože se tady nic neriskuje. Na rozdíl od parlamentních voleb se s každou další stranou nezvyšuje hranice pro vstup do zastupitelstva.
Čistě v sólo hlasech jsou ale Piráti výrazně úspěšnější než ODS. A když se na krajské volby podíváme z perspektivy spojování opozičních stran do předvolebních koalic, s nimiž chtějí jít do sněmovních voleb, je na tom duo Piráti–Starostové lépe než dvojka ODS–lidovci. Skóre se jen lehce změní, když k občanským demokratům a lidovcům přidáme TOP 09.
U senátních voleb se potvrdila slova Andreje Babiše, že tuto disciplínu neumí. Při pohledu na dvojice postupující do druhého kola nehrozí, že by hnutí ANO nějak výrazně posílilo v Senátu. Ten tak má šanci dál zůstat brzdou proti babišovským excesům.
