Utracená miliarda a nic. Na letiště nemá nikdo zájem létat
letecká doprava
NOVÉ
2
Zatímco pražské Letiště Václava Havla praská ve švech a mluví se o brzké stavbě nové ranveje, tak lokální česká letiště se spíše potácejí v problémech. Chybí jim pravidelné linky a jsou většinou ztrátové. V této nepříliš optimální situaci se na trh snaží dostat nově modernizované letiště v Českých Budějovicích, které spolklo již více než miliardu a potácí se v problémech.
Společnost Jihočeské letiště České Budějovice například opustil vedoucí leteckého marketingu a cestovního ruchu Dieter Pammer. Odešel na vlastní žádost k 31. prosinci. Pammer přišel do společnosti v polovině roku 2018 s tím, aby pomáhal areál uvést do provozu. Letiště, do jehož rekonstrukce Jihočeský kraj a České Budějovice, investovaly v posledních letech stovky milionů korun, v polovině loňského roku zahájilo zkušební provoz. Zatím však nemá žádné pravidelné linky. Podle serveru zdopravy, vyjednává letiště o zavedení přímých linek z Prahy, které by mohly do na jih Čech vozit asijské turisty, kteří směřují do Českého Krumlova.
Podle kritiků se však jen těžko bude letiště dostávat z červených čísel. „Letiště jako projekt je manažersky nezvládnuté. V současné době tam jsou investované 1,4 miliardy korun ze strany kraje a města a nikdo pořádně neví, co s tím letištěm bude. Co se týče osobní dopravy, tak je jasné, že to není věc, která dokáže vydělávat. Když se podíváte na všechny regionální letiště, tak prodělávají. Já to trochu přirovnávám k situaci, jako kdybyste si v soukromé firmě postavil za 1,4 miliardy halu, která se má v podstatě zítra otevřít, a vy nevíte, co v ní budete vyrábět, jestli máte nějaké zakázky, jestli je od vás někdo chce, nebo nechce. V podobné situaci je to letiště,“ uvedl již dříve pro Echo24 krajský zastupitel a bývalý ministr průmyslu Martin Kuba (ODS).
Dvě linky do Brna
Lehká situace není ani v Brně. Tamní letiště sice není ve ztrátě díky charterové dopravě a rozvoji logistického areálu. Udržet pravidelné linky se však nedaří. V létě se dokonce mluvilo o tom, zda letiště z marketingových důvodů nepřejmenovat na Vídeň-sever. „Pokud by se letiště jmenovalo Vídeň-sever, tak by ve vyhledávačích vycházelo mnohem lépe a mnohem více lidí by zvážilo návštěvu našeho regionu. Marketing tak bohužel funguje,“ řekl dříve předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina.
e
Problémy má brněnské letiště s pravidelnými linkami. Přes několikaletou snahu především Jihomoravského kraje jako vlastníka letiště se nedaří vyjednat s dopravci nové pravidelné linky. Dlouhodobě stabilní je jen linka do Londýna, kterou provozuje Ryanair. Letos v dubnu se začalo létat také dvakrát týdně do Berlína a třikrát týdně se létá do Bergama v Itálii. Vše provozuje také Ryanair. V únoru skončila linka do Mnichova kvůli krachu britského dopravce bmi regional. V březnu ale skončí i spojení do Berlína.
„Ztráta linky nás samozřejmě mrzí, ale nám i našim partnerům, především regionálním institucím, to jasně ukazuje, že musíme společně daleko více pracovat na obrazu našeho krásného města a kraje. Za nás, jako provozovatele letiště, pevně věříme, že se nám podaří, stejně jako se to letos podařilo s Berlínem, získat nové linky i v následujících letech,“ uvedl Jakub Splavec, mediální zástupce LETIŠTĚ BRNO a.s.
Zcela dominantní tak v Brně zůstává sezonní charterová doprava, během zimního letového řádu je letiště v osobní dopravě prakticky bez využití. Brněnské letiště je mezi regionálními letišti v Česku jednoznačně nejvytíženější a není ztrátové i díky postupnému rozvoji logistického areálu. Rozvíjí ho nájemce letiště firma Accolade. Druhé nejvytíženější české regionální letiště v Ostravě předloni odbavilo 378 000 lidí. Pardubické letiště již zveřejnilo výsledky za loňský rok a počet pasažérů klesl o třetinu na 102 000.
Kam z Karlových Varů? Pouze do Moskvy
Karlovarské letiště má v posledních letech ztrátové hospodaření kvůli poklesu počtu cestujících ze zemí bývalého Sovětského svazu po roce 2013. Zatímco ještě v roce 2013 prošlo letištěm přes 100 000 cestujících, v následujících letech to byly jen desítky tisíc. V roce 2018 sice nastal obrat a letiště zdvojnásobilo počet cestujících na 45 000, ale jde o cestující spíše nízkonákladových letů, kteří také méně utrácejí. V současnosti je jedinou pravidelnou linkou spoj z Moskvy, kterou provozuje společnost Pobeda. O dalších linkách se sice jedná, ale zatím se žádnou nepodařilo delší dobu udržet.
Podobné problémy jsou i v zahraničí
Regionální letiště nemají problémy pouze v České republice. Příkladem může být španělské letiště Ciudad Real Central Airport. V roce 2009 se ve městě téhož jména, ležícím skoro tři sta kilometrů jižně od Madridu, otevřelo první soukromé letiště ve Španělsku. Přirozeně dotované. Plán byl, že to bude levnější záložní destinace pro rušné madridské mezinárodní letiště Barajas.
Krátce po otevření se ukázalo, jak je projekt nesmyslný. Cesta z letiště do Madridu trvá přes dvě hodiny. Déle než typický let po Evropě. Aerolinky neměly o Ciudad zájem. Využíván byl jen zlomek kapacity. V roce 2012 vyhlásil soukromý majitel letiště bankrot. Provoz se zastavil. Začal se hledat nový kupec. Dlouho se to nedařilo. V červenci 2015 si letiště za 10 tisíc dolarů (220 tisíc korun) koupila skupina mezinárodních investorů vedených Číňany. Prodejní cena byla 100000krát menší než původní investice.
