Muž odevzdal policii zařízení imitující jaderný výbuch
NEOBVYKLÁ ZBRAŇ
Při zbraňové amnestii odevzdal muž z Českolipska zařízení, které československá armáda za minulého režimu využívala při výcviku k imitaci jaderného výbuchu. V Libereckém kraji lidé v rámci amnestie letos od konce ledna do konce července odevzdali 210 zbraní a 4647 kusů střeliva. Informovala o tom ve čtvrtek regionální mluvčí policie Ivana Baláková.
Pro takzvaný fugas bulharské výroby si museli pyrotechnici dojet přímo k jeho držiteli na Českolipsko. Za minulého režimu ho využívala armáda při výcviku. "Udělá to hřib jako jaderný výbuch. A nebezpečné je to tím, že se při tom uvolňuje obrovské množství tepelné energie, která může lidem v okolí ublížit, když se s tím neodborně zachází," dodala Baláková.
Mezi zajímavé odevzdané zbraně patří podle ní i tři domácí amatérské výroby. "Včetně dvou doma upravovaných zbraní tovární výroby a několika kusů polotovarů k výrobě a úpravě dalších zbraní, které objevil syn v místě bydliště svého zesnulého otce, domácího kutila. Přijali jsme i signální zbraň tovární značky HEBEL vzor 1894, kterých je v České republice evidováno jen sedm kusů. Lidé nám odevzdali také sedm tlumičů hluku výstřelů," uvedla mluvčí. Přítomnost pyrotechniků byla nutná při odevzdání 227 ženijních a 17 průmyslových rozbušek či dvou nábojů do kanonu.
Ze zakázaných zbraní lidé odevzdali čtyři. "Z této kategorie jsme převzali zkorodovaný samopal MP 3008 německé výroby, dva kusy poškozených a nekompletních samopalů vzor PPS 43 takzvaný Sudajev sovětské výroby a útočnou samočinnou pušku ČZ vzor 58," uvedla vedoucí krajského odboru zbraní Dagmar Fialová. Odevzdáno bylo také 132 zbraní kategorie B, které podléhají povolovacímu řízení. Nejčastěji šlo o pistole vyrobené před koncem druhé světové války.
Československá lidová armáda měla ve výzbroji ženijních a chemických jednotek statický plamenomet FOG-2 s dostřelem cca 100–150 m o objemu 25 l. Jednalo se o těžké sovětské plamenomety ze druhé světové války, ale používaly ještě dlouho po ní. Náplň byla volitelná dle použití, pro válečné se počítalo s napalmovou nebo pyrogelovou směsí, takticky pak pro umístění na komunikacích a k ochraně objektů. Během výcviku se jako náplň používala nafta, která byla zahuštěná kaučukem.
Byly k dispozici dvě verze – se zahnutou výmetnicí/sifonem (plamenomet) a rovnou (pro simulaci jaderného výbuchu při výcviku). Výmetnou náplň tvořilo pouzdro se čtyřmi dutými válečky z nitrocelulosového materiálu (raketové palivo) cca 400 g, žárová slož termátového typu (cca 100 g) s obsahem hořčíku a elektrický palník. Vkládala se do příslušného otvoru v tlakové nádobě a uzavírala šroubovacím uzávěrem s malým otvorem pro vývod elektrického palníku. Hlaveň byla uzavírána hliníkovým těsněním (cca 2mm plech), které umožnilo po odpálení výmetné slože dosáhnout vhodného tlaku v nádobě – po jeho překročení došlo k protržení těsnění a výstřiku silně předehřáté náplně. Zbraň byla velice účinná, plamenomet si dokázal poradit i s lehčím typem tanků. Použití však vyžadovalo jisté zkušenosti a praxi, takže po zavedení mobilního TPO-50 jej používaly jen jednotky chemického vojska a ženisté právě v roli fugasu pro ženijní zátarasy. Po zrušení plamenometných jednotek zůstal ve výzbroji ČSLA jen FOG-2.
