Neočkovaných dětí přibývá. Spalničky jsou přitom vážný problém
strach z očkování
NOVÉ
1
Nebezpečná móda neočkování dětí si vybírá svoji daň. Ve společnosti roste počet nakažených nemocemi, které bývaly považovány za vymýcené. Především z Ukrajiny se do zbytku Evropy dostávají například spalničky. Od roku 2016 se počet nakažených více než zčtyřnásobil. Ministerstvo zdravotnictví se proto děsí, když některé dětské skupiny nabízejí hlídání pouze neočkovaných dětí. Takové počínání je podle ministerstva rizikové, a chystá se proto novela zákona.
Spalničky se šíří po celé Evropě, protože očkování v mnoha zemích je nedostatečné. Nejnovější údaje WHO ukazují, že pouze čtyři země EU/ EHP vykazovaly v roce 2017 proočkovanost u první a druhé dávky očkovací látky proti spalničkám alespoň 95 %. Epidemie se šíří zejména v Rumunsku, Itálii, Francii a Řecku. V roce 2018 jen v zemích EU zemřelo na spalničky 35 osob. Mezinárodní tým vědců přitom nedávno zjistil, že spalničky i po vyléčení dokáží zanechat výraznou stopu v imunitním systému. Dle jejich analýzy zapomene, jak reagovat na neznámé patogeny a nedokáže se tak bránit nemocem.
„Důvodů, proč se některé choroby vrací, je více, s řadou těchto nemocí ministerstvo aktivně bojuje. Nepochybně mezi ně patří spalničky. Pokud klesá proočkovanost, tak zároveň stoupá počet osob vnímavých k infekci. Pokles proočkovanosti má tedy vliv na zhoršenou epidemiologickou situaci. U dětí ročníku narození 2014 byla sledována 83,54% proočkovanost dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám,“ uvedl pro Echo24 Martin Novotný za ministerstvo zdravotnictví.
Spalničky v Evropě v roce 2018 dosáhly rekordního počtu nemocných. Pokud hovoříme o celé Evropě, bylo v tomto roce zaznamenáno celkem 82 596 případů, zatímco v letech 2009-2017 se počet případů pohyboval mezi 5 273-33 254. Velkým rizikem jsou zejména neočkované „kapsy“ v populaci, kde zavlečení viru odstartuje zpravidla nekontrolované epidemické šíření. Postiženo bylo 47 z 53 zemí a počet zemřelých dosáhl 72. Pro srovnání s rokem 2017 to bylo 21 315 případů a 35 úmrtí, v roce 2016 byl naopak rekordně nízký výskyt 5 273 případů. Spalničky se šíří především z Ukrajiny, kde bylo v roce 2018 zaznamenáno více než 50 tisíc případů.
V České republice bylo v loňském roce hlášeno celkem 207 případů onemocnění spalničkami. K 1. 11. 2019 bylo v České republice hlášeno dokonce 588 případů, jak ukazují data ministerstva zdravotnictví.
Dětské skupiny neočkovaných dětí
Pozornost proto vyvolal inzerát školky Anglická zahrada v Českých Budějovicích: „Potřebujete se vrátit do zaměstnání. Vaše dítě ale není z jakýchkoliv důvodů očkované a nemůže být přijaté ani do školky, ani do dětské skupiny? Postaráme se o ně.“
Ministerstvu se však takováto praxe nelíbí. „Zdůrazňujeme, že takovéto počínání je rizikové. Fenomén spalniček je problémem současné doby. Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě apeluje na nutnost očkování a bude i nadále pořádat preventivní akce, které zvýší povědomí o očkování a jeho prospěšnosti,“ řekl Novotný pro Echo24.
Úřad chystá novelu, která by narovnala povinnosti pro všechny subjekty vykonávající činnost, v jejichž náplni je péče o dítě starší 3 let a které dosud nezahájilo povinnou školní docházku.. „Z důvodu klesající proočkovanosti populace a zájmu ministerstva tento negativní trend zvrátit novelou zákona o ochraně veřejného zdraví navrhujeme rozšířit povinnost přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním a které má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci, i na subjekty vykonávající činnost, v jejichž náplni je péče o dítě starší 3 let. Důvodem je srovnání povinností pro všechny poskytovatele takové služby, tzn. mateřské školy, dětské skupiny, stanovené živnosti,“ vysvětlil Novotný.
Rodiče nechtějí své děti očkovat proti spalničkám především z obavy z autismu. Tímto tématem se zabývala nedávná studie dánských vědců. Studie vycházela z dat 657 461 dětí, které se narodily v Dánsku mezi lety 1999 a 2010. Mezi analyzovanými dětmi byl u 6 517 případů diagnostikován autismus, vakcína MMR u nich ovšem nehrála žádnou roli. Stejně tak při porovnávání dvou skupin dětí – jedné bez očkování a druhou s očkováním – nenalezli v ani jednom z případů zvýšené riziko autismu. A to ani u dětí, které měly sourozence trpící duševní poruchou. „Z toho důvodu můžeme s klidem potvrdit, že by se rodiče neměli vyhýbat očkování,“ řekli vědci ze Staten Serum Institute. Podle odborníků je mnohem rizikovější a nebezpečnější vystavit dítě celé řadě nemocí, které by jinak vyřešila jednoduchá vakcína.
