Vojevůdce Putin. Více se zapojuje do války, vojákům zakázal ústup z Chersonu

PUTINOVA STRATEGIE

Vojevůdce Putin. Více se zapojuje do války, vojákům zakázal ústup z Chersonu
Vladimir Putin se více zapojuje do válečné strategie. Foto: Shutterstock
1
Svět

S narůstajícími ztrátami, které v poslední době Rusko na Ukrajině utrpělo, se šéf Kremlu Vladimir Putin více zapojuje do válečné strategie. Podle listu The New York Times Putin například odmítl žádosti velitelů, kteří z bojových linií volali po ustoupení z Chersonu, z významného města na jihu Ukrajiny. Takový ústup by pro Moskvu byl ponižujícím veřejným uznáním neúspěchu.

Přístavní Cherson byl prvním velkým městem, které při počáteční invazi padlo do rukou ruských sil, nyní navíc zůstává jediným regionálním centrem obsazeným v invazi pod kontrolou Moskvy. Jenže ukrajinská protiofenziva nutí ruské vojáky se z města stáhnout. Ruští velitelé žádali Moskvu, aby armádě bylo umožněno ustoupit přes řeku Dněpr, a to spořádaným způsobem a zachovat tak své vybavení a ochránit životy vojáků.

Putin, který je tvrdošíjně zaměřený na vítězství za každou cenu a začal se více přímo angažovat ve strategickém plánování války proti Ukrajině, žádost odmítl, uvedl list s odkazem na nejmenované americké představitele. Pro Rusko by to znamenalo ponížení, ztrátu strategicky důležitého místa. Navíc by z toho těžil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, pro kterého by znovuzískání Chersonu bylo velkým úspěchem, po protiofenzivě v charkovské oblasti již druhým během jednoho měsíce.

Podle amerických zpravodajských služeb Putinovo rozhodnutí vedlo ke snížení morálky mezi ruskými vojáky, kteří jsou většinou odříznuti od svých zásobovacích linií a roste mezi nimi strach, že zůstanou napospas ukrajinským silám.

Podle amerických představitelů je sice Putin spíše veřejnou tváří války, ale podle zpravodajských informací v zákulisí přebírá širší pravomoci, včetně toho, že velitelům dává jasně najevo, že strategická rozhodnutí musí činit on. Přestože Putin přijal některá doporučení vojenských velitelů, například částečnou mobilizaci, jeho hlubší zapojení vytváří napětí.

Rozpory ohledně Chersonu nejsou přitom prvními neshodami mezi Putinem a jeho nejvyššími veliteli. Vysocí ruští důstojníci již dříve opakovaně zpochybňovali počáteční plány války, a to zejména v první fázi, uvedli američtí představitelé. Tehdy Putin počítal s rychlým úderem na Kyjev. Ruští důstojníci ovšem byli přesvědčeni, že Rusko jde do války s nedostatečnými zdroji jak vojáků, tak výbavy.

Obavy ruských důstojníků se ukázaly jako správné a po porážce ruské armády u Kyjeva Putin zmírnil kontrolu nad vojenským plánováním. Dovolil vyšším generálům vytvořit novou strategii zaměřenou na masivní dělostřeleckou palbu. Ruská armáda přistoupila k opotřebovací válce, která jí umožnila postoupit na východě Ukrajiny.

„V této válce došlo k trvalému nesouladu mezi Putinovými politickými cíli a vojenskými prostředky k jejich dosažení,“ řekl listu Michael Kofman, ředitel ruských studií na CNA, institutu obranného výzkumu v Arlingtonu ve Virginii. „V důležitých bodech rozhodnutí Putin odkládal, odmítal uznat realitu, dokud se možnosti nezměnily od špatných k horším,“ dodal.

I když Putin požaduje strategii „žádného dalšího ústupu“, američtí představitelé uvedli, že sami ruští důstojníci jsou rozděleni v tom, jak reagovat na ukrajinské protiofenzívy. Američtí představitelé dodali, že prezident nedostává přesné informace od svých hlavních vojenských činitelů – ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova.