„Dejte Putinovi tvrdou ránu.“ Vlády čelí kritice za nedostatečné sankce proti Rusku

Sankce uvalené na Rusko za vpád do povstaleckých republik míří ze všech světových stran. Začala se už ozývat kritika, že opatření nejsou zdaleka dostatečná. Pod palbou kritiky je především vláda v Londýně. Bývalý lídr konzervativců Iain Duncan Smith požaduje „tvrdou ránu“ Putinovi. Také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) žádá, aby „ruští lídři zaplatili vysokou cenu“. Média dokonce vyzývají, aby se do řešení situace zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová.

Západ kvůli agresivnímu postupu Moskvy uvalil na Rusko nové sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve středu vyzval Západ, aby s ekonomickými postihy přitvrdil. „První rozhodné kroky byly učiněny včera (v úterý) a jsme za ně vděční,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie na twitteru. „Nyní je zapotřebí zesílit tlak k zastavení Putina. Zasáhněte jeho ekonomiku a kumpány,“ dodal.

Na přijetí sankcí proti Moskvě se státy EU dohodly v úterý kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou na dosavadní sankční seznam více než tři stovky poslanců ruského parlamentu a sankce postihnou také více než dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Prezident Putin ale podle Borrella na sankčním seznamu není.

Česká eurokomisařka Věra Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla Hospodářským novinám místopředsedkyně Evropské komise.

Ostřejší sankce by přivítal i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V rozhovoru pro francouzský list Le Monde požadoval, aby „ruští lídři zaplatili vysokou cenu za nerespektování mezinárodního práva“. Vyjádřil se také nedávná k Putinovým vystoupením ke krizi na Ukrajině.

„Násilná změna hranic nemá v Evropě 21. století místo. Eskalace napětí je velmi pravděpodobná. Zdá se, že ruský prezident a jeho nejbližší okolí se stále více hlásí k dědictví sovětského období,“ řekl Lipavský. Putinův pondělní výrok, že tvůrcem Ukrajiny byl někdejší komunistický lídr Vladimír Iljič Lenin označil za „historický nonsens“ a „zjevnou lež“.

Pozadu za šéfem diplomacie nezůstali další politici z vládního tábora. Poslanec Ondřej Kolář (TOP09) uvedl, že ve chvíli, kdy Západ přijde s takovými opatřeními, která budou cílit na konkrétní lidi v okolí Vladimira Putina, dokáže to rozpohybovat události. „A třeba se dočkáme toho, že si Rusové sami uvědomí, že je Putin někdo, kdo jim škodí v globálním pohledu,“ uvedl Kolář. „Nemusíme mluvit jen o sankcích nebo vojenských nástrojích. Máme tady i vízovou politiku a spoustu dalších věcí. Je důležité teď přijmout takové nástroje, které pocítí běžní Rusové. Stejně jako nám Rusko vyhrožuje tím, že nám přestane dodávat plyn,“ naznačuje Kolář.

O tom, že sankce nemají mířit na běžné ruské obyvatele hovořil už dříve Bílý dům, opatření mají směřovat spíše na průmysl a další zásadní odvětví včetně technologií.

Americký prezident Joe Biden v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu sankcí proti Rusku v reakci na kroky Moskvy, které označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských „elit“. Podle šéfa Bílého domu Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi, zároveň je prý ale stále možné odvrátit „nejčernější scénář“.

Británie, která v úterý zavedla sankce proti Gennadijovi Timčenkovi a dalším miliardářům s těsnými vazbami na Putina, zastaví obchodování s ruskými státními dluhopisy v Londýně. Řekla to ve středu, den po vyslání ruských vojáků do separatistických oblastí na východě Ukrajiny, podle televize Sky News britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Je podle ní vysoce pravděpodobné, že plány ruského prezidenta Vladimira Putina zahrnují pokračování invaze směrem na ukrajinské hlavní město Kyjev. V případě plnohodnotné invaze na Ukrajinu Londýn zavede další sankce, které budou namířeny proti klíčovým oligarchům či organizacím v Rusku, ujistila Trussová.

Tvrdý a jednoznačný postup

Sankce za slabé označila řada politiků, expertů i světových médií. „Nyní záleží na jednotě Západu. Rusko disponuje devizovými rezervami a profituje z vysokých cen energií, zatímco Západ musí rozhodnout, jak daleko chce uprostřed krize životních nákladů zajít,“ píše britský The Guardian. Uvítal přitom německé rozhodnutí pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, zatímco jako vysloveně slabé označil britské sankce, které se týkají pěti bank a tří oligarchů. Tvrdě současnou podobu britských sankcí zkritizoval i někdejší lídr konzervativců sir Iain Duncan Smith s tím, že zatím ani zdaleka nedosahují míry, kterou Putin potřebuje vidět. „Musí to pro něj být tvrdá rána,“ vyzývá Duncan.

Český poslanec za TOP 09 Marek Ženíšek označil reakci Evropské unie za slabou. „Asi nebudu sám, kdo čekal od Evropské unie možná víc. Je to zřejmě společný jmenovatel jednoty, která je teď stejně tak důležitá. Předpokládejme, že je to jen začátek a že najdeme odvahu,“ napsal Ženíšek na Twitteru s tím, že kromě sankcí je důležitá i reálná pomoc Ukrajině. „Putina to rozčiluje možná i víc, než si myslíme,“ uvedl Ženíšek.

Asi nebudu sám, kdo čekal od 🇪🇺možná víc. Je to zřejmě společný jmenovatel jednoty, která je teď stejně tak důležitá. Předpokládejme , že je to jen začátek a že najdeme odvahu.

Stejně jako sankce, je teď důležitá i pomoc Ukrajině. Putina to rozčiluje možná i víc, než si myslíme

— Marek Ženíšek (@zenisek_m) February 22, 2022

Podle dalšího britského deníku The Daily Telegraph musí sankce bolet. „Aby Putin pochopil, že jeho jednání je nepřijatelné, musí sankce bolet – ale přesto už existují pochybnosti ohledně jejich účinnosti,“ píše deník a poukazuje na vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle něhož je Rusko na sankce zvyklé. „A v tom má pravdu. Německo zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2, který ještě nebyl uveden do provozu, nadále však importuje energii z Ruska,“ poznamenal list.

Nizozemský deník De Telegraaf do svých úvah zahrnul i historické reminiscence. „Logickým následkem (pondělního) zuřivého a pomstychtivého projevu Putina je svržení demokraticky zvolené vlády v Kyjevě – kterou popsal jako bandu zkorumpovaných ‚loutek‘ USA. Způsob, jakým se Putin domnívá, že se musí zasadit o práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává určité znepokojující asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před 2. světovou válkou,“ píše De Telegraaf.

„Západ nyní rozhněvaně reaguje a uvaluje sankce. Je ale otázka, zda ještě lze velikášského Putina odradit od prosazení své vůle. Pod jeho vedením chce Rusko radikálně změnit evropský bezpečnostní pořádek. Východní křídlo NATO musí být bezodkladně dále posíleno, aby představovalo vzdor vůči aktuálnímu ohrožení tímto nebezpečným potentátem,“ dodává list De Telegraaf.

Merkelová jako vyjednavačka?

Rakouský deník Der Standard navrhuje, aby se do rozhovorů mezi zainteresovanými stranami zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. „Možná by bylo smysluplné zapojit nezávislou vysoce postavenou zprostředkovatelku, nade vší pochyby ušlechtilou a poctivou osobnost. Existuje jedna osoba, která je dobře přijímána v EU, v USA a osobně i u Putina, člověk s velkými zkušenostmi. Jmenuje se Angela Merkelová. Možná je to moment ve světových dějinách, kdy by měla úkol, který stojí nade všemi ostatními zájmy. “ uvádí rakouský list.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který působí v ruských energetických společnostech a kterého pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přátelství, v Německu dlouhodobě čelí kritice kvůli obhajobě zájmů Moskvy. I během nynější ukrajinsko-ruské krize se staví na stranu Ruska, když obvinil Kyjev z řinčení zbraněmi. Podle magazínu Focus je nyní čas, aby sedmasedmdesátiletý Schröder pocítil důsledky svého chování. Možným sankcím proti Schröderovi se věnuje také německá mutace portálu Euronews.

Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) v komentáři s titulkem „Západ nesmí tancovat, jak Putin píská“ zdůrazňuje, že Západ musí na vpád ruských jednotek na Ukrajinu reagovat jednotně a tvrdě. „Samotným rozmístěním jednotek v separatistických územích Moskva dosud získala málo, protože tyto oblasti kontroluje už od roku 2014. Je málo pravděpodobné, že by Putin zůstal jen u toho. Putin chce podle všeho víc,“ píše NZZ.

Sankce poškodí světové trhy, varuje ruský diplomat

Sankce uvalené na Rusko poškodí světové finanční a energetické trhy. Takovými slovy reagoval na nové finanční postihy Spojených států proti Moskvě kvůli jejímu agresivnímu postupu vůči Ukrajině ruský velvyslanec v USA. Ušetřeny nebudou ani Spojené státy, kde běžní občané pocítí plný dopad rostoucích cen, uvedl na facebooku diplomat Anatolij Antonov.

„Nevzpomínám si na jediný den, kdy by naše země žila bez nějakých restrikcí ze západního světa. Naučili jsme v takových podmínkách pracovat. A nejen přežívat, ale také rozvíjet náš stát,“ uvedl Antonov, který zároveň Washingtonu vyčetl, že nepřiměl Kyjev jednat se zástupci separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Sankce proti Rusku podle něj nic nevyřeší a Američané mohou jen stěží očekávat, že Moskva pod hrozbou těchto postihů změní svou zahraniční politiku. Velvyslanec zároveň obvinil Kyjev ze „zločinného pronásledování ruskojazyčného obyvatelstva země“ a ze snahy vyřešit konflikt na východě země silou.