„Rusko není součástí Evropy. Evropa a Rusko jsou součástí Eurasie“

ANALYTIK BRUNO MAÇÃES

„Rusko není součástí Evropy. Evropa a Rusko jsou součástí Eurasie“
Známý portugalský analytik a konzultant Bruno Maçães Foto: Jan Zatorsky
1
Svět

Daniel Kaiser

V červnu 2022 byl v Praze známý portugalský analytik a konzultant Bruno Maçães. Představoval tu české vydání své poslední knihy Svět změny. Civilizace na prahu nové éry.

Píšete, že pandemie nás posunula blíž k vytvoření dvou na sobě separátních světů, světa přírody a světa lidí. Co tím myslíte?

V knize nadhazuji myšlenku, že příroda nemůže být definitivně podrobena a všechno, co s tím můžeme dělat, je vytvořit umělý, od přírody separovaný svět. Ta lekce může působit dvěma směry. Zaprvé k umělému digitálnímu prostředí. Nepovažuji za náhodu, že několik měsíců nebo let se začínáme zajímat o myšlenku metaverza (trojrozměrný internet – pozn. D. K.). Zoom, který nám nařídily naše vlády, byl sice bezpečný, ale nebyl k životu. Například paměť na Zoomu fungovala jinak. Spousta lidí mi vyprávěla, že z porad na Zoomu během pandemie si pamatovala, kdo se odkud připojil, ale hůř, co se říkalo, a hlavně kdo to říkal, jak mluvili jeden přes druhého. Metaverzum je v tomto ohledu jisté řešení. Druhý směr je samozřejmě biotechnologie. Myšlenka, která je u základů mRNA vakcín, že vytvoříme člověka imunního vůči přírodním hrozbám, bude uplatněna i proti jiným nemocem, mimo jiné proti malárii. Sledujeme technologickou akceleraci.

BRUNO MAÇÃES (1974) Konzultant, analytik, spisovatel. Po studiích na univerzitách v Lisabonu a Harvardu na sebe upozornil ve funkci portugalského ministra pro Evropskou unii (2013-2015), za jeho mandátu totiž končila krize eurozóny, v níž i jeho země musela být podpořena z eurovalu. Maçães je autorem čtyř knih, největší pozornost mezi nimi vzbudil Úsvit Eurasie (2018). Považuje se za světoobčana, a přestože domicil má v Lisabonu, tři čtvrtě roku tráví na cestách po Evropě a Asii.

V jiné své knížce píšete o Eurasii. Měl jsem z četby až pocit, že byste byl pro, kdyby vznikl společný hospodářský prostor od Evropy po Čínu. Je válka na Ukrajině pro tento koncept velká rána?

V té knize hlavně tvrdím, že o Eurasii musíme přemýšlet jako o jednom prostoru. Nikdy jsem netvrdil, že ten prostor bude klidný a plný míru, naopak. Dnes vidíme, že Evropa se musí přestat zabývat pořád jen sebou, utápět se ve svých vnitřních těžkostech, pořád řešit vztah Francie a Německa, východní a západní Evropy. Musí uvažovat v eurasijské perspektivě, a nejen například o Rusku. Už dávno nemůžete přemýšlet o Rusku, aniž zahrnete do úvahy Indii a Čínu. To, myslím, současná krize ukazuje bohatě. Je zásadní vědět, jaké stanovisko Indie a Čína zaujmou k našemu konfliktu s Ruskem. Pokud se ho rozhodnou podpořit, celá naše ruská politika se tím hroutí. I Amerika čím dál víc uvažuje v euroasijské perspektivě, třeba jak válka na Ukrajině ovlivní Tchaj-wan. Moje představa Eurasie je jiná než představa Sergeje Karaganova. Toho když jsem se ptal, jestli pořád věří na to, že vznikne nějaká unie mezi Evropou a Ruskem, smutně odpověděl: Ne za mého života. Moje představa Eurasie byla vždycky méně idealistická: je to vysoce soutěživý prostor, s hlubokým potenciálem pro konflikt, a přitom integrovaný, hlavně hospodářsky. Teď se zdá nevyhnutelné, že Evropa omezí své energetické propojení s Ruskem. Nahradí je energetickými spojnicemi s Perským zálivem.

A nestalo se přesně to, že když Rusové napadli Ukrajinu a my jsme vyhlásili sankce proti Rusku, že jsme v tu chvíli neměli spočítané, jak Čína a Indie zareagují?

Do určité míry ano. Měli jsme jen evropskou politiku, v níž o Rusku přemýšlíme jako o součásti Evropy, byť odlehlé. Jenže Rusko není součástí Evropy. Evropa a Rusko jsou součástí Eurasie.

V knížce píšete: Riziko pro západní řád spočívá v tom, že nástroje použité k potrestání Ruska a omezení jeho moci vyústí v narušení legitimity onoho řádu. Co konkrétního jste tu měl na mysli?

Hlavně měnové rezervy, které Rusko drželo v západních centrálních bankách. Minimálně jsme měli přemýšlet o tom, jestli se nám to nějak nevrátí. Západní finanční systém a v něm dolar byly pro světový monetární řád základní, každý chtěl mít rezervy v dolarech. A jestli se najednou ukáže, že tyto rezervy a dolar jsou předmětem politické kontroly, mohou vlády napříč světem mít náhle pochybnosti. Kdybyste měl na starosti dejme tomu rezervy národní banky Brazílie, uschováte si svých 200 miliard dolarů v americkém Fedu, případně v Evropě? Co když zítra americké úřady rozhodnou, že vám polovinu rezerv zmrazí, dokud nepřestanete kácet v Amazonském pralese? My vám ty rezervy nezabíráme, dostanete je zpátky, jen musíte změnit svůj přístup k Amazonskému pralesu. O zmrazení ruských rezerv společně rozhodli po telefonu Mario Draghi a Janet Yellenová, tedy bývalý guvernér Evropské centrální banky a současná guvernérka amerického Fedu. Jenže příště o zmrazení vašich rezerv může taky rozhodnout veřejné mínění. Budou se konat demonstrace s požadavkem zmrazit brazilské měnové rezervy, protože brazilská vláda vraždí novináře a ekologické aktivisty. Protože ničí naši planetu a tím i náš život. Z pohledu brazilského politika nejspíš bude zodpovědné pokusit se národní rezervy nějak rozprostřít. Proto mohou sankce proti Rusku ve výsledku oslabit postavení dolaru. Tím neříkám, že ty sankce byly špatně, jen to, že mohou mít i nezamýšlené dopady a náklady. V příští knížce se mimochodem chci věnovat změnám v globálním peněžním systému. Něco zajímavého se v něm pod povrchem děje.

Celý rozhovor si můžete přečíst v knize Proměny života. Pořídit si ji můžete za zvýhodněnou cenu 469 korun. Knihu si můžete objednat ZDE. 

Kniha Proměny života je souborem 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi. Reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války. Kniha navazuje na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, která se loni stala nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu.

Rozhovory, které najdete v knize:

Ruská válka

SVĚTLANA ALEXIJEVIČOVÁ, spisovatelka
SERGEJ KARAGANOV, politolog
WESS MITCHELL, politolog
CAMERON MUNTER, diplomat
ROBERT C. O’BRIEN, právník
HARALD WELZER, sociolog
BRUNO MAÇÃES, analytik

Český svět

CYRIL HÖSCHL, psychiatr
MILAN UHDE, dramatik, politik
JAROSLAV SVOBODA, imunolog
ANDREA BARTOŠKOVÁ, archeoložka
JAROSLAV ŠTURMA, dětský psycholog
JIŘÍ SUK, historik
PETR MATĚJŮ, sociolog
FRANTIŠEK SKÁLA, výtvarník, hudebník
MIROSLAV ŠIK, architekt
LUBOMÍR KAVÁLEK, šachista
EVA JIŘIČNÁ, architektka
MARTIN BOJAR, neurolog
DAŇA HORÁKOVÁ, novinářka, politička
JINDŘICH MANN, scenárista, režisér
JIŘÍ LÁBUS, herec
LADISLAV LÁBUS, architekt
MARGARETA HRUZA, režisérka
PAVEL HOLLÄNDER, právník
JÁCHYM TOPOL, spisovatel
JAKUB TROJAN, teolog
KAREL ŠIKTANC, básník

Orientace

FRANCIS FUKUYAMA, politolog, filozof
PETER TRAWNY, filozof
ROBERT PFALLER, filozof
MÁRIA SCHMIDTOVÁ, historička
MARTIN GURRI, analytik
JEFF GEDMIN, ředitel Rádia Svobodná Evropa
ERPING ZHANG, politolog
TOBY YOUNG, dramatik, novinář
PEER STEINBRÜCK, politik
TAYLOR DOWNING, historik
DAN SCHNEIDER, právník
FRITZ VAHRENHOLT, chemik
JESSE SINGAL, novinář
ADRIAN VERMEULE, právník
DENIS MUKWEGE, lékař
ED WEST, historik, komentátor
FRANK FUREDI, sociolog
THOMAS FUCHS, filozof a psychiatr

Hodnoty a peníze

NOURIEL ROUBINI, ekonom
GÜNTHER OETTINGER, politik
LARS CHRISTENSEN, ekonom
MAREK MORA, ekonom