Úspěch z jara si řada států neudržela. Třeba Česko
ROK S KORONAVIREM
Náraz podzimní vlny koronaviru ukázal, že určitý úspěch na jaře neznamenal automaticky nalezení správného receptu na boj s pandemií. Zatímco řadu na jaře úspěšnějších států silně zasáhla, udržet si pozici „premiantů“ v boji s covidem zvládl například Nový Zéland, Norsko s Finskem či některé asijské státy, které masivně testují a mají účinný systém prevence. Například Peking oznámil, že kvůli dvěma novým případům nechá otestovat 800 tisíc lidí.
Po proběhnutí první vlny na jaře řadou států se začalo mluvit o těch úspěšných podle toho, jak se jim podařilo omezit počty nakažených a zemřelých s covidem-19. Ačkoliv panovaly (a panují) neshody například mezi uváděním statistik či tím, koho skutečně zahrnovat mezi oběti koronaviru, k premiantům v potlačování pandemie tehdy patřily země jako Nový Zéland, Rakousko, Dánsko, Norsko či Izrael, ale také Česká republika. Tyto země vytvořily poradní skupinu „Smart first movers“ (Chytří první hybatelé), tedy skupinu zemí, které se uchýlily k rychlému zásahu.
Mezi úspěšné se počítaly také některé asijské státy. Například Jižní Korea, kde se jako jeden z důležitých faktorů ukázalo to, že se do masivního testování obyvatelstva pustila už během první vlny a dokázala tak včas zachytit velké množství nakažených a dále se jim věnovat. Křivku se jí podařilo zploštit ještě relativně brzo, nemusela proto sáhnout po opatřeních jako zavření obchodů a zákaz vycházení. Podobně pak dobře zvládal situaci Tchaj-wan, kde se podle agentury Reuters daří držet epidemii pod kontrolou díky účinné prevenci a zvyku nosit roušky a od začátku epidemie je tam zaznamenáno jen několik stovek případů nákazy.
Naopak mezi nejzasaženější země první vlny se započítalo Španělsko či Itálie, v nichž došlo k přehlcení zdravotnického systému. Během první vlny pandemie zemřelo v Itálii skoro 35 000 lidí, ve Španělsku pak podle zdravotnických statistik 27 000 lidí, ovšem podle španělského statistického úřadu (INE) jsou statistiky podhodnocené a šlo až o 45 000, jak uvedla agentura AFP.
Od léta se epidemická situace v jednotlivých zemích skupiny „prvních hybatelů“ vyvíjela velmi odlišně. Zatímco země jako Nový Zéland nadále platí za vzorové v boji s koronavirem, Česko nebo Izrael druhá vlna silně zasáhla. Jak si země ve světě stojí ve zvládání druhé, podzimní vlny pandemie, může napovědět například žebříček sestavovaný agenturou Bloomberg.
Ten bere v potaz nejen výskyt koronaviru v zemi, ale také přísnost přijatých opatření či dopad na ekonomiku. V listopadu žebříček nejlépe hodnotil země v Asii a Oceánii jako Nový Zéland, Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Koreu, tedy země úspěšné i při zastavování první vlny. Nejlepšími evropskými zeměmi pak bylo Finsko (5. místo) a Norsko (6. místo). Na konci hodnocení pěti desítek států se nacházely Mexiko, Argentina a Peru, v nejhorší desítce se však umístily také Belgie, jež byla čtvrtá od konce, následovaná Českou republikou. Nad nimi pak byly Kolumbie, Írán, Filipíny, Francie a Polsko.
Jak ukazují prosincová data, mezi nejlepšími státy zůstávají stále Nový Zéland, Tchaj-wan či Norsko a Finsko. Podobně je tomu mezi nejhůře hodnocenými státy, kam ovšem výrazně spadlo i Řecko, které na jaře také patřilo do skupiny „prvních hybatelů“. V dolní části žebříčku je také stále Česká republika, ačkoliv se posunula z pátého na dvanácté místo od konce, hned za ní následuje Rakousko, tedy další ze států, které na jaře patřily mezi „premianty“. Na páté příčce od konce pak Česko vystřídala Itálie, která patřila mezi nejvíce zasažené státy i na jaře. Oproti tomu Španělsko je na 33 příčce blíže ke středu tabulky.
Například vysoce hodnocený Tchaj-wan zaznamenal od začátku epidemie necelých 800 případů nákazy a jen sedm úmrtí v souvislosti s koronavirem. V minulém týdnu přitom zaznamenal poprvé od dubna případ přenosu nákazy koronavirem na svém území, od předchozího místního přenosu tam tak uplynulo 253 dní. Tchajwanské úřady kvůli nakaženému otestovaly přes 160 lidí.
Nízká čísla hlásí i Čína, z které se epidemie rozšířila do světa. V minulosti se však objevovaly pochyby odborníků o jejich pravosti. Země dosud registruje necelých 87 000 případů nákazy a 4634 úmrtí. I zde se testuje ve značném měřítku, v metropoli Pekingu se kvůli dvěma nově odhaleným případům komunitní nákazy bude muset nechat otestovat 800 000 lidí. Hygienici v postižené čtvrti Sin-i na severovýchodě metropole zřídili 92 testovacích středisek, informovala stanice CNN. Čína také podle odhadů díky rychlému potlačení epidemie vykáže letos ekonomický růst.
Na nejvyšších příčkách se umisťuje i Austrálie, která se zatím vyhnula nejhorším dopadům pandemie díky uzavření hranic, karanténním opatřením, rozšířenému testování a dodržováním sociálních odstupů. Před Vánoci například kvůli sedmdesáti novým případům izolovala největší město Sydney od zbytku země. Pětadvacetimilionová země od vypuknutí pandemie zaznamenala přes 28 000 potvrzených případů koronaviru a 908 úmrtí s covidem-19.
Hodnocení agentury Bloomberg je sestaveno na základě deseti indikátorů. Mezi nimi jsou počet nově nakažených za měsíc na 100 000 obyvatel, počet úmrtí za měsíc na milion obyvatel, ale také hodnocení přísnosti opatření, míra omezení volného pohybu či prognózy ekonomického vývoje v roce 2020. Údaje jako počet nakažených, úmrtí či změny v pohybu lidí jsou uváděny za posledních 30 dnů. V každé kategorii je uděleno 0 až 100 bodů a konečné hodnocení země, které určuje umístění v žebříčku, je průměrem bodů získaných v jednotlivých kategorií. Žebříček vzal v potaz 53 zemí, jejichž hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2019 hodnoty alespoň 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun).