Tisíce přestupků, ale žádný trest. Politici pletou nový bič na recidivisty

Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) prosazuje legislativní změnu, která by umožnila soudně trestat osoby opakovaně narušující veřejný pořádek. Podle návrhu, který město předložilo ministerstvu vnitra, by lidem, kteří ve dvou letech spáchají stanovený počet přestupků, mohlo hrozit až dvouleté vězení. Návrh reaguje na přetrvávající problémy s bezpečností ve městě, kde žije výrazná komunita cizinců, včetně 40 000 Ukrajinců.

Zarzycký navrhuje vložit do trestního zákoníku nový paragraf 358a s názvem Opakované narušování veřejného pořádku. Podle návrhu by osoba, která v posledních dvou letech byla pravomocně uznána vinnou z nejméně určitého počtu přestupků proti veřejnému pořádku, mohla být potrestána odnětím svobody až na dva roky.

„Chceme, aby se opakované přestupky staly trestným činem. Pak bude na soudu, zda dotyčnému uloží veřejně prospěšné práce, ochrannou léčbu nebo ho třeba pošle do žaláře,“ uvedl primátor. Dodal, že změna zákona nemíří na konkrétní národnost či skupinu, ale na jednotlivce, kteří „otravují život slušným lidem“.

Městská policie v Plzni eviduje u 18 nejproblémovějších osob 2 321 událostí, z toho přibližně 1 200 přestupků. „Sankce k ničemu nevedou. Pomoc odmítají. Nás to stojí peníze z rozpočtu, strážníci jsou z nemožnosti řešit situaci frustrovaní, občané po právu naštvaní,“ vysvětluje Zarzycký, proč podle něj dosavadní systém selhává.

Spolupráce s ministerstvem vnitra

Plzeň svůj návrh konzultovala s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN), s nímž se Zarzycký dohodl na zapojení města do policejní pracovní skupiny. Rakušan ale upozornil, že „celková bezpečnostní situace v Plzni je podle policejních statistik dobrá“. Přesto připustil, že „je důležitá prevence, řešení problémů dřív, než přerostou přes hlavu“, a přislíbil, že se návrhy budou dále odborně projednávat.

Návrh vzbudil rozdílné reakce mezi politiky napříč spektrem. Expremiér Andrej Babiš návrh jednoznačně podpořil: „Za mě ano.“ „Deset přestupků je zbytečně velký luxus, dokážu si představit menší číslo,“ míní Karel Krejza (ODS), předseda krajské organizace v Ústeckém kraji. Připomněl také dřívější návrh „3x a dost“, který je vázán na omezení sociálních dávek.

Skeptičtější byl Jakub Michálek (Piráti), předseda poslaneckého klubu. Upozornil na vysoké náklady spojené s vězněním. „Člověk ve vězení neplatí daně a jeho pobyt stojí 1 500 Kč denně. Představa, že budeme zavírat lidi opakovaně chodící na červenou nebo jezdící o pár kilometrů rychleji, mi přijde zbytečně drastická,“ soudí Michálek.

Poslankyně Michaela Opltová (STAN), členka sněmovního výboru pro bezpečnost, ocenila, že se Plzeň účastní expertní pracovní skupiny ministerstva, která se zabývá širšími otázkami veřejného pořádku, migrace, bezdomovectví a drogové problematiky. Varovala ale před jednostranným represivním přístupem: „Represe sama o sobě problém nevyřeší – pouze ho přenese jinam. Je třeba hledat vyvážená a strukturální řešení.“

Podle ní je klíčové spojit ochranu veřejného pořádku s posílením sociálních a zdravotních služeb: „Bezpečnostní politika musí stát na faktech, odborných analýzách a zodpovědném vyhodnocení dopadů.“

Plzeň čelí tlakům velkého počtu cizinců

Plzeň se dlouhodobě potýká s tlakem na veřejný prostor kvůli vysokému počtu cizinců – především pracovníků v průmyslových zónách a ukrajinských uprchlíků. Primátor Zarzycký zdůrazňuje, že „drtivá většina ukrajinských občanů se v Plzni chová slušně“, ale asi pět procent z nich podle něj negativně ovlivňuje vnímání celé komunity. Město proto zavedlo pozice asistentů prevence kriminality z řad Ukrajinců, kteří v Plzni dlouhodobě žijí. Tyto pozice se podle města osvědčily.

Zarzycký se s ukrajinským velvyslancem Vasylem Zvaryčem dohodl na posílení spolupráce, například prostřednictvím zřízení honorárního konzulátu. Zároveň se město zapojilo do medializace náborové kampaně do ukrajinské armády a plánuje setkání zástupců ambasády s ukrajinskou komunitou.