Ceny potravin v českých obchodech rostou. Celosvětové ale klesají

CENY POTRAVIN

Ceny potravin v českých obchodech rostou. Celosvětové ale klesají
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Ladislav Šustr

Už několik měsíců si lidé musejí zvykat na zdražující se potraviny. Všimnout si toho mohou v regálech obchodů nebo také při placení v restauracích. Cena stále roste zejména u základních potravin a očekávat se tak dají sociální problémy. Poslední čísla z květnové inflace totiž ukazují, že k razantnímu meziročnímu zdražování vévodil růst mléka, vajec, másla i mouky. Se zdražováním potravin se také potýkají i ostatní státy, jako například Maďarsko nebo Německo. Celosvětový trend je ale úplně opačný.

Řada domácností se s vysokou inflací musí potýkat na nejrůznejších místech. Vysoké ceny zasáhly energie, výdaje spojené s bydlením, pohonné hmoty, běžný sortiment v obchodech a právě také potraviny. Ty rostou už několikátý měsíc za sebou a jsou jedním z největších tahounů vysoké inflace. Podle posledních dat Českého statistického úřadu meziročně potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 15,1 procenta.

Konkrétně nejvíce rostla cena mouky, která meziročně poskočila o 64,6 procenta. Další nárůst zaznamenala i cena polotučného trvanlivého mléka o 42,1 procenta, vejce o 33,8 procenta a 51,9 procenta u másla. Kromě toho došlo i ke zdražení chleba o více jak 25 procent, drůběžího masa o 30,7 procenta, jedlých olejů o 47,8 procenta a cukru o skoro třetinu.

V výraznější porovnání s dubnem letošního a předloňského roku ceny potravin znatelně poskočily. Zatímco v roce 2020 byla průměrná cena jednoho litru mléka polotučného pasterovaného 19,96 korun, tak nyní to je 21,34 korun. Kilo pšeničného pečiva stálo 47,53 korun a nyní již 60,83 korun. Zvýšení nastalo také u konzumního chleba, který se kilo prodával za 26,72 korun a v současné době v průměru za 34,84 korun. Zdražením prošlo také máslo, které před dvěma lety stálo za kilo 183,71 korun a nyní 227,20 korun.

Ceny potravin rostou prudce také kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Od té doby totiž dochází ke zdražování na potravinových burzách hned u několika oddílů. Obecně také rostou ceny zemědělských surovin, které potraviny poté prodražují. Podle kritiků je takový stav způsobený panikou, kdy i zemědělci prodávají staré zásoby za nové ceny.

Myslí si to například šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého by mohlo být řešením snížení daně z přidané hodnoty na potraviny. S tím souhlasí i agrární analytik Petr Havel, podle kterého je to jeden z kroků, ke kterému se může vláda Petra Fialy (ODS) uchýlit. Jedná se ale o velký zásah na trhu, který by však mohl být v současné mimořádné době ospravedlnitelný. „Skoro nikde totiž nezaznívá, že máme velmi vysokou daň z přidané hodnoty právě na potravinách. Polsko mělo 5 procent a nyní mají 0 procent. Němci mají 7 procent a my máme 15 procent,“ řekl dříve pro Echo24 Petr Havel.

Ceny potravin ale také trápí okolní státy. V Maďarsku se cena potravin meziročně zvýšila o 18,6 procenta. Důvodem byla zejména vysoká cena margarínu o 41,4 procenta, chleba o 37,5 procenta, sýru o 35,4 procenta a drůběžího masa o 34,3 procenta. V Polsku se ceny v květnu meziročně zvýšily o 13,5 procenta a v Německu o 11,1 procenta.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ale uvedla, že po březnovém rekordním zdražování došlo v květnu již druhým měsícem k poklesu. Index se totiž meziměsíčně snížil o 0,6 procenta na 157,4 procenta. Index organizace sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na světových trzích. Pouze u mas a obilovin se ceny na burzách zvýšily.