1 EU proti Polsku

Soud EU je proti personálním změnám v polském nejvyšším soudu

, AKTUALIZUJEME

Témata: ,

Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že polské právní předpisy snižující věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem. Nejvyšší justiční instance EU to v pondělí oznámila v tiskovém prohlášení. Evropská komise verdikt přivítala jako důležitou podporu nezávislosti justice v Polsku, vláda ve Varšavě zatím nereagovala.

Rozhodnutí se týká legislativních změn, které současný polský konzervativní kabinet prosadil pokud jde o personální složení nejvyššího soudu. Polský stát kvůli nim zažalovala Evropská komise. Její názor, že nové předpisy porušují právo EU, v dubnu v nezávislém stanovisku podpořil generální advokát Soudního dvora EU.

Evropský soud konstatoval, že snížení věkové hranice pro odchod soudců polského nejvyššího soudu do důchodu „není odůvodněno legitimním cílem a je v rozporu se zásadou neodvolatelnosti soudců, která je součástí jejich nezávislosti“.

Záruky nezávislosti a nestrannosti soudů vyžadují, aby dotyčný soud vykonával své funkce zcela autonomně a aby byl chráněn před vnějšími zásahy, které by mohly narušovat nezávislost rozhodování jeho členů. V tomto ohledu procesní podmínky a postupy zakotvené v nových předpisech takové požadavky nesplňují, zdůraznil soud.

„Toto je důležité rozhodnutí týkající se podpory nezávislosti justice v Polsku i jinde,“ uvedla v reakci na verdikt unijního soudu Evropská komise. „Je to také vítané objasnění zásad neodvolatelnosti a nezávislosti soudců, jež jsou základními prvky účinné soudní ochrany v Evropské unii. Rozsudek rovněž objasňuje, že ačkoli organizace justice v členských státech spadá do národní kompetence, musejí členské státy při výkonu této pravomoci plnit své povinnosti vyplývající z práva EU.“

Pokud jde o vymahatelnost uvedeného rozsudku evropského soudu, pokud Evropská komise dojde k názoru, že členský stát verdiktu nevyhověl, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí.

Kritici sporných polských právních předpisů, které změny zavedly, tvrdí, že cílem byla personální čistka. Naopak podle zastánců nové úpravy z řad vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) tento postup souvisí s potřebou zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

Zákon, který vstoupil v platnost v dubnu 2018, snížil věk odchodu do penze soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kromě tohoto kroku, v jehož důsledku by musela vrcholnou justiční instituci opustit třetina jejích členů, normativní akt obsahoval další opatření posilující pravomoci výkonné moci nad mocí soudní.

Na základě stížností Evropské komise u Soudního dvora EU polský parlament schválil novelu, která určitá problematická ustanovení, zejména pokud jde o důchodový věk, zrušila či upravila. Nicméně z pohledu Bruselu na výhrady nereagovala dostatečně.

Čtěte také: Soud přikázal potrat duševně postižené ženě. Ta je v 22. týdnu těhotenství

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.