Prezident, který zemřel ve vězení. Hácha se spravedlivého soudu nedočkal

Emil Hácha, právník a prezident pomnichovského Československa (1938-1939), zemřel 27. června 1945 ve věku 72 let v pankrácké vězeňské nemocnici. Jako takzvaný státní prezident nacisty ovládaného Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) se Hácha stal kontroverzní osobností české historie.

Respektovaného znalce anglosaského práva a dlouholetého předsedu Nejvyššího správního soudu Háchu (narozen 12. července 1872 v Trhových Svinech) zvolil parlament československým prezidentem 30. listopadu 1938. Nejvyšší ústavní funkce se tedy ujímal krátce po uzavření mnichovské dohody a abdikaci předchozí hlavy státu, kterou byl Edvard Beneš.

V polovině března 1939 byl Hácha předvolán do Berlína na jednání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem. V hlavním městě Třetí říše byl za použití hrubého nátlaku přinucen podepsat souhlas „s ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší“. V čele následně vytvořeného Protektorátu Čechy a Morava stanul Hácha jako takzvaný státní prezident.

Zpočátku se Hácha ve vztahu k nacistickým okupačním orgánům snažil prosazovat formálně zaručenou autonomii české protektorátní správy. Opakovaně intervenoval za oběti německé perzekuce, včetně aktivních odbojářů. Prostřednictvím premiéra Aloise Eliáše udržoval kontakty s domácím odbojem a byl i ve spojení s exilovou vládou v Londýně. Postupem času však Háchovo úsilí ochabovalo, na čemž se podílelo i prezidentovo stále chatrnější zdraví. Háchu také zlomilo období německého teroru po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Státním prezidentem zůstal Hácha až do konce války. Od května 1944 jej však vzhledem k jeho zdravotnímu stavu zastupoval předseda protektorátní vlády. Jako těžce nemocný a psychicky zlomený člověk se Hácha stáhl do ústraní lánského zámku.

Po osvobození Československa v květnu 1945 byl Hácha i přes svůj vysoký věk a pokročilou arteriosklerózu internován v pankrácké vězeňské nemocnici, kde zemřel.