Moskva chce chránit své peníze v cizině, Peskov mluvil o mezinárodním právu

Moskva bude hledat možnosti, jak ochránit svá mezinárodní aktiva, která se snaží uchvátit jiné země, prohlásil mluvčí ruského diktátora Vladimira Putina. Dmitrij Peskov se vyjadřoval k návrhům poskytnout na Západě zabavený či zmrazený ruský majetek, včetně rezerv uložených v západních bankách, na obnovu Ukrajiny.

„Přijetí takových rozhodnutí bude dalším krokem k popření všech pravidel a norem mezinárodního práva. Bezpodmínečně budeme hledat možnosti, jak s tím bojovat,“ prohlásil Peskov podle agentury TASS. Předání ruských aktiv na Západě Ukrajině by podle mluvčího znamenalo krádež cizího majetku.

Mluvčí Kremlu také připustil, že si Putin méně často telefonuje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Má to být kvůli tomu, že přehlížejí ruské postoje a požadavky a nechtějí zprostředkovat urovnání situace na Ukrajině.

„Pokud jde o pány Macrona a Scholze, prostě v posledních době neprojevují ochotu vyslyšet stanoviska ruské strany a podílet se na snahách o zprostředkování. Proto je s nimi méně kontaktů,“ řekl Peskov novinářům. Současně poukázal na významné množství Putinových kontaktů s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, což vysvětlil tím, že „Ankara zaujala odlišný postoj, než Paříž a Berlín“.

„Ne, v tuto chvíli se neplánují,“ odvětil Peskov na otázky o případných jednáních Putina s Macronem a americkým prezidentem Joem Bidenem. Ankara sehrála klíčovou roli při zářijové výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, jakož i při červencovém uzavření dohody umožňující export ukrajinského obilí a dalších zemědělských plodin z černomořských přístavů, zablokovaných po vypuknutí války ruských loďstvem, připomněla agentura AFP.

Mluvčí Kremlu rovněž ujišťoval, že v Rusku „není obecná tendence“ zakazovat díla, konfiskovat knihy a vymazávat z plakátů autory, zaujímající odlišné názory než Putin. Peskov tak reagoval na zprávy, že z divadelních plakátů odstraňují jméno kritika války proti Ukrajině Borise Akunina a z knihkupectví a knihoven mizí knihy spisovatelů, kteří byli označeni za takzvané „zahraniční agenty“, tedy subjekty přijímající finanční podporu ze zahraničí, anebo emigrovali z Ruska. „Je třeba posoudit každý konkrétní případ,“ prohlásil.

Putin dříve prohlásil, že Moskva je dotčena zahraničními pokusy rušit ruskou kulturu, ale nebude postupovat stejným způsobem, připomněla agentura Interfax.