Vzbouřenci tvrdí, že unesli prezidenta. Guinea zřejmě zažívá další pokus o převrat

Vzbouřenci z řad speciálních jednotek západoafrické Guineje tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Ministerstvo obrany naopak tvrdí, že se útok speciálních sil na prezidentský palác podařilo odrazit, uvedla agentura AFP.

Za vzpourou je podle zdrojů agentury Reuters elitní jednotka, které velí bývalý příslušník francouzské Cizinecké legie Mamady Doumbouya.

Plukovník Doumbouya a jeho muži podle agentur převzali kontrolu nad státní televizí a přerušili obvyklý program. „Je povinností vojáka zachránit zemi,“ uvedli v prohlášení slibujícím obnovit demokracii v zemi s téměř 13 miliony obyvatel. „Personalizace politického života skončila. Politiku napříště už nesvěříme jednomu muži, svěříme ji lidu,“ slíbil Doumbouya.

Pučisté podle AFP rozšířili záběry ukazující, že mají prezidenta Condého ve svých rukou. Condé na videu odmítá odpovědět na otázku, zda s ním špatně zacházejí.

Z okolí prezidentského paláce se od časného rána ozývá silná palba,která trvá již hodiny, napsala agentura AP s odvoláním na očité svědky. Situace budí obavy o bezpečnost v západoafrické zemi, která má dlouhou historii vojenských převratů a pokusů o převrat.

Guinejské ministerstvo obrany ještě před vystoupením pučistů v televizi vydalo prohlášení, v němž tvrdilo, že prezidentská garda a další bezpečnostní složky „hrozbu zvládly a odrazily skupinu útočníků“. Pokračují podle něj „rozsáhlé bezpečnostní operace k obnovení pořádku a míru“.

Prohlášení ministerstva obrany nicméně nebylo možné nezávisle ověřit. Státní televize vysílá hudbu a další program, ale o střelbě v hlavním městě Konakry celé dopoledne mlčela, poznamenala AP.

Condé čelil rostoucí kritice od doby, kdy se loni rozhodl pro třetí volební období v nejvyšším úřadu s odůvodněním, že se na něj nevztahuje ústavní omezení ohledně nejvýše dvou mandátů, a to kvůli ústavnímu referendu, které loni na jaře uspořádal. Nakonec byl zvolen, ale tento krok vyvolal násilné pouliční demonstrace, při kterých byly podle opozice zabity desítky lidí. Třiaosmdesátiletý Condé by mohl zůstat u moci až do roku 2030, pokud by znovu vyhrál další volby v roce 2025, připomněla AP.

Condé se poprvé dostal k moci v roce 2010 na základě prvních demokratických voleb od dosažení nezávislosti na Francii v roce 1958. Mnozí viděli v jeho zvolení prezidentem nový start země po desetiletích zkorumpovaných autoritářských vlád.

Prezidentovi odpůrci si naopak myslí, že šéfovi státu se nepodařilo zlepšit životy obyvatel země, z nichž většina žije v chudobě, navzdory nerostnému bohatství země.

„Když se podíváte na stav našich cest, na stav našich nemocnic, uvědomíte si, že po 62 letech nastal čas se probudit. Musíme se probudit,“ prohlásil plukovník Doumbouya.

Condé v roce 2011 přežil pokus o atentát poté, co ozbrojenci v noci obklíčili jeho dům a zasáhli raketami jeho ložnici. Střely zabily jednoho z prezidentových osobních strážců.