Vůdce opozice Pašinjan nebude arménským premiérem. Byl jediným kandidátem

Arménský parlament v úterý nezvolil novým premiérem vůdce opozice Nikola Pašinjana. Podpořit ho totiž odmítla poslanecká frakce vládnoucí Republikánské strany, bez jejíchž hlasů se Pašinjan při volbě nemůže obejít. Pašinjan předtím v projevu ve sněmovně vyzval své stoupence, aby masově vyšli do ulic a jeho kandidaturu podpořili. Předchozí premiér Serž Sargsjan odstoupil 23. dubna pod tlakem protivládních protestů, v jejichž čele stál právě Pašinjan.

Pašinjan byl jediným kandidátem na předsedu vlády, ale pro zvolení potřeboval získat alespoň část zákonodárců Sargsjanovy Republikánské strany, která má v parlamentu většinu křesel. To se mu zjevně nepodařilo a šéf republikánské poslanecké skupiny Vagram Bagdasarjan to těsně před hlasováním oznámil. „Pan Pašinjan nás nepřesvědčil,“ prohlásil.

Pro opozičního předáka pak hlasovalo 45 poslanců. Ke zvolení předsedou vlády ale potřeboval, aby ho podpořilo nejméně 53 členů zákonodárného sboru. Pašinjan následně prohlásil, že Republikánská strana vyhlásila válku vlastnímu lidu.

Pašinjan v projevu před hlasováním obvinil Sargsjanovy přívržence v Republikánské straně, že se snaží udržet u moci za každou cenu, navzdory vůli lidu. „Obracím se na každého občana Arménie… nezůstávejte doma a vyjděte teď hned do ulic, pokud jste tak ještě neučinili. Zaplavte ulice a náměstí metropole a dalších měst v zemi,“ řekl.

V metropoli Jerevanu se na centrálním náměstí Republiky shromáždily tisíce lidí, kteří si vyslechli Pašinjanův projev přenášený živě na dvou obřích obrazovkách. Mávali arménskými vlajkami a skandovali: „Nikol – premiér!“ Podle agentury AFP na náměstí přišlo kolem 20 000 lidí.

Pašinjan dnes varoval, že pokud vládnoucí strana nepodpoří jeho kandidaturu, čeká zemi těžká politická krize. Arménii smete „politické cunami“, prohlásil.

Protesty v zemi vypukly poté, co byl premiérem zvolen Serž Sargsjan, který byl předtím deset let prezidentem. V této funkci prosadil ústavní změny, které rozšířily pravomoci parlamentu a premiéra. Podle opozice to udělal proto, aby se udržel co nejdéle u moci. V letošních březnových prezidentských volbách už totiž nesměl kandidovat.

Arménie je blízkým spojencem Ruska a v zemi jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v Arménii s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by přerušil spolupráci s Ruskem. Pašinjan ale ve svém dnešním parlamentním proslovu ujistil, že je připraven zachovat strategické spojenectví s Moskvou.

Čtěte také: Vláda v Arménii to balí, nepostaví kandidáta na premiéra. Protesty ale pokračují

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.