Mrtvá zóna, ticho, klid. Jak dokázal architekt proměnit chátrající budovu?
Objekt Mlynica
NOVÉ
V širším centru Bratislavy, v lokalitě stojící až donedávna zcela mimo zájem developerů, se podařilo zrealizovat ukázkovou konverzi chátrající industriální budovy. Objekt Mlynica byl jako součást areálu Ľahkých stavebných hmôt postaven v 60. letech minulého století. Až do roku 1992 se v něm vyráběly tvárnice, desky a panely z pórobetonu.
Po privatizaci noví majitelé areál rozprodali a budovy začaly postupně chátrat. Asi před sedmi lety objevil nevyužívanou tovární budovu Oto Bortlík, společník a jednatel slovensko-rakouské stavební firmy Ise. Zaujala ho jako konstrukční dílo, kde bylo cítit klasické materiály i postupy.
Později se na místo vrátil. Mrtvá zóna, ticho, klid. To jej fascinovalo. Rozhodl se stavbu koupit a proměnit v objekt smíšených funkcí od prostorů pro pořádání kulturních či firemních akcí po bydlení. Se svým záměrem oslovil architekty ze studia GutGut. Imponoval mu totiž jejich radikální přístup – už v předchozích realizacích dokázali kouzlit s odhalenými betonovými stropy, oprýskanými nátěry, překližkou či penízkovou gumou, ovšem velmi elegantně a upřímně.
Architektonický návrh Mlynice využívá konstrukční a statickou podstatu původní stavby. Se železobetonovou kostrou vyplněnou pórobetonovým zdivem fasád nakládá volně a novou náplň jen vkládá do existujícího obalu. Fasády účelově otevírá na místech, kde to je v souladu s novou dispozicí, bez komponování a s respektem k únosnosti existujících obvodových konstrukcí. Nové otvory mají volnou a čitelnou kompozici v protikladu k původní racionální mřížce okenních otvorů typických pro továrnu.
Vertikálně je objekt funkčně rozdělen na tři celky. Jednotlivé části mezi sebou komunikují přes ústřední halový prostor bývalé výroby. Tvrdá konstrukce nosného skeletu je doplněná transparentními příčkami nové dispozice, měkkými dřevěnými výplňovými panely, kopilitem (skleněné příčky z tvárnic) a odhalenými technickými instalacemi. Z technické haly jsou přístupné původní betonové násypníky, do kterých jsou vložena tři nová betonová podlaží pro administrativu.
Celkově je návrh postaven na vyzdvižení kvality původního objektu. Bylo proto třeba zbavit se veškerého nepotřebného nánosu, zvýraznit statickou podstatu konstrukce domu a vytěžit z ní maximum pro nové využití objektu. Obyčejná továrna se po rekonstrukci stává moderním objektem smíšené funkce od kultury přes administrativu až po loftové bydlení využívající až osmimetrové výšky.
