Muž v lese náhodně našel unikátní vědro z doby bronzové. Podívejte se

Unikátní 3000 let staré bronzové vědro zkoumají odborníci Východočeského muzea. Bronzové vědro našel loni v září na Pardubicku náhodný nálezce, který si šel do lesa pro písek do akvária. Muž obratem zavolal archeology. Ti nejdřív místo objevu v katastru Obce Kladina tajili. Museli ho podrobně prozkoumat, jiné předměty tam nakonec nenašli. Nálezy jako tento jsou v tuzemsku neobvyklé, nejbližší podobné pocházejí z Maďarska.

Obětní nádoba pochází z období české doby bronzové. Vědro o výšce 65 centimetrů zdobí tepané ornamenty, zobrazuje vodní ptáky, kteří táhnou sluneční kotouč. Nádoba nebyla součástí hrobu nebo sídliště, samotná zakopaná v zemi tak patrně sloužila k votivnímu rituálu. Vzorky ukázaly, že v ní bylo proso, z kterého se vyráběl alkoholický nápoj.

„Nádoba nebyla v dobré kondici, zjistili jsme vnitřní destrukce, které jsou potřeba napravit. Očištění trvá dlouhou dobu, následuje fixace, aby mohla být vystavena. Mezitím poběží rekonstrukce na zámku, rok 2020, 2021 je už možné, že nádoba bude vystavena v klenotnici pardubického zámku,“ řekl ředitel muzea Tomáš Libánek.

Více snímků ve fotogalerii.

„Vnější strany již máme očištěné, všude byly zbytky organického materiálu. Je tu spoustu prasklin, hodně kousků nám přivezli zvlášť. Materiál je velmi křehký,“ řekla konzervátorka Eliška Bajerová.

Nádobu teď zajišťuje konstrukce a konzervátorky ji očišťují destilovanou vodou. Ulomené dílky postupně spojují s pomocí skelné tkaniny přetřené lakem. Velmi pracné je skládání dna, které už zkorodovalo a rozpadá se na prášek. Několikamilimetrové kousky pinzetou konzervátorky pečlivě, pomalu musejí srovnat k sobě.

Bronzová nádoba pochází odhadem z let 1025 až 920 před naším letopočtem a má velmi podobné protějšky v Maďarsku. Díky konzultacím a spolupráci s maďarskou stranou se mohou archeologové dozvědět víc. Mimo jiné to naznačuje, že tehdejší elita na našem území měla styky s bohatými národy v Evropě.

„Slezskoplatěnická kultura byla z těch nejchudších, najednou tu máme krásný nález, který ukazuje spojení s bohatšími formacemi v karpatské oblasti,“ řekl archeolog Jan Jílek.

Muzeum nadále bude spolupracovat s maďarskými odborníky, zapojilo se do programu Iperion, díky němu může získat granty a využít vědecké zázemí v Maďarsku. Na základě společných výzkumů už například vědci zjistili, že nádoba byla zhotovená z bronzu s příměsí kobaltu, která byla přítomná v rudách těžených v té době v oblasti Alp nebo Karpat.

Čtěte také: Archeologové našli v Brně hroby Keltů, Germánů i stopy římského tábora

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.