Z nosu, ze slin či z konečníku. Nepříjemné odběry z nosohltanu mají už řadu alternativ
TESTOVÁNÍ NA COVID-19
Zatímco v minulém roce dominovaly odběrovým centrům zkroucené obličeje z nepříjemných odběrů z nosohltanu, v tom letošním se rýsuje možná změna. Objevuje se totiž řada alternativ, kterými jde vzorky pro antigenní i PCR testy odebírat. Ty jsou navíc, alespoň ve většině případů, příjemnější kvůli neinvazivnímu způsobu odběru. To přináší i debatu o dalších možnostech například pro preventivní testování na školách či samotestování laickou veřejností.
Právě při testování na školách se mají poprvé ve větším měřítku tyto alternativy využít, navíc vzhledem k tomu, že není možné zařídit do všech škol zdravotnický personál, ministerstvo zdravotnictví bude muset poprvé udělit vybraným testům výjimku pro provedení laiky. Alternativou, kterou se vláda rozhodla zvolit, jsou odběry z přední části nosu.
Tato metoda se už využívá v rakouských školách. Na rozdíl od nepříjemného a složitějšího odběru z nosohltanu stačí u těchto antigenních testů zasunout tyčinku jen za okraj nosní dírky, několikrát s ní otočit a následně na ni nakapat speciální roztok. Výsledky pak test ukáže do několika minut.
Další metody se pak soustředí na odběr z ústní dutiny. Zde se vzorky odebírají buď výtěrem z krku, kloktáním či ze slin. Na českém trhu už je takových testovacích sad několik, ovšem stále pouze pro využití zdravotníky. Například několik pražských laboratoří zkouší tuto metodu odběru pro PCR testování od firmy Diana Biotechnologies. Využívá je už i několik laboratoří na Moravě. Testovaný člověk si nejdříve odkašle do roušky a pak odplivne do zkumavky, uzavřenou zkumavku poté předá personálu na odběrovém místě. V jiných laboratořích spouští například testování pomocí tamponu, který se na dvě minuty bez žvýkání vloží do úst a následně ve zkumavce pošle na vyšetření do laboratoře.
Tento způsob odběru je však vhodný i pro antigenní testy, například Praha 9 se takto pokouší testovat žáky na několika školách, ty si testy provedou před odchodem do školy v domácím prostředí. V případě kloktacích testů, které vyvinul například Ústav molekulární translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci se soukromou sférou, pak při odběru člověk kloktá tekutinu, kterou vyplivne do kalíšku. I zde je však třeba vyhodnotit vzorek metodou PCR v laboratoři.
Nevýhodou odběrů z úst je však podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to, že v případě kloktání či plivání vzniká infekční aerosol, například při testování ve větším kolektivu, jako by tomu mohlo být na školách, by tak hrozilo šíření nákazy.
Za hranicemi Evropy však existují i kurióznější způsoby odběru. V několika čínských městech začaly odběrové laboratoře odebírat vzorky z konečníku. Podle čínských vědců totiž mohou poskytnout přesnější výsledky testů a koronavirus zde přebývá delší dobu. Při této metodě odběru je nutné zasunout odběrovou tyčinku do hloubky zhruba tří až pěti centimetrů a zlehka s ní otáčet, informovala agentura Reuters. Tento odběr podstoupila podle pekingských úřadů v lednu například více než tisícovka učitelů, zaměstnanců a studentů na jedné ze škol, v kterých se objevila nákaza. Zároveň jim byly odebrány i vzorky z nosu a krku, dodal agentura.
Méně invazivní způsoby odběru mohou v budoucnu umožnit samotestování na covid-19. Antigenní testy lze sice pořídit například v e-shopech, legálně je však smí stále používat jen zdravotníci a ministerstvo zdravotnictví před jejich nákupem pro domácí použití v minulosti varovalo. V případě odběrů z nosohltanu totiž podle něj hrozí buď nedostatečný či příliš razantní výtěr vzorku, které oba způsobí ztrátu citlivosti testu, který pak může poskytnout nepravdivý výsledek.
Ačkoliv se objevují nové metody odběru, metody testování zůstávají stejné. Schválené jsou PCR, při níž se kultivuje genetická informace viru v laboratoři, a antigenní test, který ukáže po několika minutách výsledek na destičce podobné těhotenskému testu. Každá metoda je podle odborníků vhodná pro něco jiného. PCR je přesnější, ale pozitivní výsledek může ukázat i u lidí, kteří už nejsou infekční. Antigenní testy nemusí být u lidí bez příznaků tolik přesné, jejich výhodou je ale rychlost a snadnost vyhodnocení.