Karanténa na boty ano, na konvici ne. „Totálně nesmyslná pravidla vycucaná z prstu“

ROZVOLŇOVÁNÍ V OBCHODECH

Karanténa na boty ano, na konvici ne. „Totálně nesmyslná pravidla vycucaná z prstu“
Podrobnější tabulka třetího stupně PES počítá s karanténou na vyzkoušenou obuv či oblečení. Foto: Shutterstock
Ekonomika

Ačkoliv o tom v původní tabulce PES nebyla zmínka, vláda plánovala uvalit na obchody s oblečením karanténu na zkoušené zboží. Pro otevřené supermarkety přitom doposud takové pravidlo neplatí. Ministerstvo průmyslu to nepovažuje za „tak zásadní problém“, podle samotných obchodníků či jejich zástupců jde však o nesmysl, kvůli kterému nebudou mít co prodávat. „Ta pravidla jsou zase totálně nesmyslná, vycucaná z prstu,“ řekl deníku Echo24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Na nedělním jednání vláda nakonec karanténu na oblečení a boty nezavedla.

Většina opatření pro maloobchod byla součástí původní verze PES. V podrobnější tabulce ministerstva průmyslu však přibyla u třetího stupně rizika 24hodinová karanténa pro oděvy a obuv. „Opakovaně jsme se ptali, kde se ten nesmysl vzal, nikdo nám na to neumí odpovědět z ministerstva zdravotnictví, ani ministerstva průmyslu,“ uvedl pro deník Echo24 Tomáš Prouza.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu plyne nové nařízení od epidemiologů. „Takto nám to epidemiologové a ministerstvo zdravotnictví potvrdili. Domníváme se, že to není až tak zásadní problém. V nižších stupních rizika je opatření volnější,“ řekla náměstkyně ministerstva Silvana Jirotková.

Podle Prouzy i některých obchodníků však o zásadní problém jde a jak velké, tak malé prodejny budou trpět nedostatkem zboží, které skončí v krabicích. „Nechápeme ani tu logiku, proč je nebezpečné vzít do ruky dětské boty a není nebezpečné vzít do ruky třeba varnou konvici nebo telefon,“ řekl Tomáš Prouza s tím, že rozhodnutí opět není postaveno na faktech a ani v měsících, kdy byla situace výrazně horší, nikdo nepovažoval za riziko, že si zákazníci vyzkouší boty.

K určitým omezením došlo na jaře, kdy vláda nejprve zakázala zkoušení oblečení, následně uvalila karanténu jen na reklamované či vrácené zboží z domácího prostředí. Zákaz se nevztahoval na obuv, pouze bylo zakázané zkoušet ji na holou nohu. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to vysvětloval studiemi, podle nichž virus ulpívá na površích, když si například při zkoušení zákazník přetahuje svetr přes hlavu, ústa a nos.

Opatření kritizují i samotní obchodníci. „Pro nás malé obchodníky je to nesmysl, od zboží máme v jedné velikosti třeba jenom jeden kus. Jsou to omezené kolekce. Když ten kus oblečení dáme do karantény a nemůžeme ho nabízet dalšímu zákazníkovi, který přijde ten den, tak ten obchod neuděláme. To jsme nemuseli vůbec otvírat,“ řekla serveru iRozhlas.cz majitelka butiků s oblečením Jitka Toloingerová. „Když máte atraktivní zboží a bude trošku nával, lidi si ho budou zkoušet, tak najednou nemáte co prodávat,“ řekl serveru ředitel společnosti Gant Pavel Polák.

Nařízení kritizuje například i ekonomka Danuše Nerudová či pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, kteří poukazují na to, že dosud otevřené velké obchody podobné nařízení neomezovalo. Za údajnou diskriminaci malých podniků už na vládu uvalilo šest desítek senátorů ústavní stížnost, podobně k jejímu ukončení vyzvala vládu Poslanecká sněmovna. Kritikům vadí například to, že některé velké obchody prodávají i jiný sortiment než potraviny, který malé specializované obchody prodávat nesmějí.

Na nedělním jednání vláda nakonec rozhodla, že karanténu na oblečení a boty nezavede. Inspirovala se prý také v zahraničí, kde taková karanténa většinou neexistuje.