Komplikace pro první očkované. V Rakousku či Chorvatsku jim skončí platnost vakcín

CESTOVÁNÍ

Komplikace pro první očkované. V Rakousku či Chorvatsku jim skončí platnost vakcín
Podmínky pro cestování se stále mezi státy Evropské unie značně liší. Foto: Shutterstock
Domov

Kdo se nechal očkovat mezi prvními, může ho čekat brzy na hranicích nepříjemné překvapení. Nejednotné podmínky pro cestování uvnitř Evropské unie totiž v některých zemích zkomplikuje i rozdílný přístup k platnosti vakcín. Zatímco v Česku prozatím omezení jejich platnosti padlo, v jiných zemích stále platí omezení na rok a někde i na pouhých devět měsíců. Týká se to například Rakouska či Chorvatska.

Očkování proti covidu-19 se v Česku začalo pomalu rozjíždět s přelomem roku a mezi prvními nebyli jen nejstarší lidé nad osmdesát let, ale například i zdravotníci, po nich pak v únoru následovali učitelé či další zaměstnanci škol. První příjemci očkování však mohou už na podzim přijít o výhody při cestování, které patřily k jednomu z vládních taháků, proč se nechat očkovat.

Ačkoliv se státy EU s počátkem léta shodly na zavedení společných covid pasů, nedošlo zároveň k dohodě na sjednocení podmínek v cestování, které se tak stalo v řadě případů značně komplikovanou záležitostí. Očkování patří naopak k dokladům bezinfekčnosti, které skýtá většinou nejvíce výhod. Podobně jako u dalších nejednotných pravidel či uznávání protilátek je však i u očkování mezi státy značný rozdíl v tom, na jak dlouho považují plně dokončené očkování za účinné.

Mezi země, které omezují platnost vakcín na nejkratší dobu, je tak například i sousední Rakousko. Na podzim tak mohou při cestování vzniknout komplikace například pro lyžaře mířící na alpské svahy. Očkování jako doklad bezinfekčnosti zde totiž platí jen po 270 dní od podání druhé dávky vakcíny.

Podobné opatření pak platí například i v Chorvatsku, kde lze stejně tak považovat za průkaznou vakcínu pouze po 270 dnů. Rozdílná měřítka jsou pak i u dalších zemí. Zatímco v Česku, kde původně také platila devítiměsíční hranice, je nyní prozatím prodloužena platnost očkování na neurčito, na sousedím Slovensku zatím platí po dobu 12 měsíců.

V současnosti už kvůli možnému snížení účinnosti vakcín v čase probíhá v řadě zemí přeočkování třetí dávkou. Zavedli ho už mimo jiné v Izraeli, Rakousku, Německu či USA. Debata se vedle v létě také v Česku, zejména o tom, v jak širokém měřítku třetí dávky aplikovat. Ačkoliv předseda České vakcinologické společnosti a poradce ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek dříve deníku Echo24 řekl, že pro plošnou vakcinaci třetí dávkou zatím není dostatek podpůrných dat, vláda se rozhodla otevřít tuto možnost všem.

Přeočkovávání má tak začít od 20. září, uvedl po pondělním jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Lidé k němu mohou přistoupit nejdříve osm měsíců po podání poslední dávky. „Od 10. září budou lidé, kterých se to týká, dostávat upozornění, nejčastěji SMS, že mohou tuto možnost využít. Buď u svého praktického lékaře, nebo rezervací v systému na některém z očkovacích míst,“ uvedl ministr. Dodal, že očkování je i nadále dobrovolné.

Doporučeno je očkování zejména lidem, kterým hrozí při nákaze vyšší riziko, tedy starším 60 let a chronicky nemocným. Podle Vojtěcha se ale budou postupně očkovat i ostatní, kteří budou více než osm měsíců po dokončené vakcinaci. Za rizikové odborníci považují kromě seniorů rovněž chronické pacienty, zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a klienty v pobytových sociálních zařízeních. Ohrožení jsou také lidé, kteří musí mít kvůli léčbě oslabený imunitní systém, například po transplantacích.

Posilující dávky budou jen mRNA vakcínami od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, dostanou je i zájemci, kteří byli dříve očkovaní vektorovou vakcínou Astra Zeneca nebo jednodávkovou vakcínou Johnson & Johnson. Očkovat se lidé budou moci u svých praktických lékařů nebo v očkovacích centrech nemocnic, velká centra mimo zdravotnická zařízení během září většinou skončí.