Týdeník Echo: Proč (ne)bohatneme, česká krev za ruskou svobodu a pravda o Husákovi
Týdeník Echo
NOVÉ
1
Rozhovor s Pavlem Rychetským o soudcokracii, rozbory aktuální politické situace i ohlédnutí za slavnou érou československých legionářů při jejich sibiřské anabázi. To je ve zkratce nové číslo Týdeníku Echo.
Jsme za zavřenými dveřmi. Otevřít se dají jen zvenku, říká o roli Ústavního soudu jeho předseda Pavel Rychetský ve velkém rozhovoru s Danielem Kaiserem. „To, že vás do čela Ústavního soudu jmenoval (...) Václav Klaus, jsem si vysvětloval srozuměním, že proti němu nebudete kandidovat,“ říká tazatel a vyvolává svými slovy reakci: „Věděl, že jsem jediný, kdo by ho porazil. A přitom nevěděl, že o to nestojím.“ Na otázku, má-li v sobě prezidentské ambice, odpovídá právník jednoznačně: „Ne, absolutně ne.“
O rýsující se vládě babišovců se sociálními demokraty uvažuje Petr Holub v analytickém článku Babiš, Filip, Hamáček, jehož podtitul je výmluvný: Po třiceti letech převezmou vládu prázdní lidé, které vychovala diktatura.
Holubův třídílný seriál o roli československých legií na ruských bojištích dospěl k druhému pokračování, v něm se dočteme i o diplomatických jednáních o západní intervenci v Rusku: „Jejich konečný krach dal Čechoslovákům první velkou lekci, že na spojence nemohou stoprocentně spoléhat.“ Připomenuta je tu rovněž pozapomenutá osobnost generála Vojcechovského, Rusa, jenž bojoval v řadách legionářů, po první světové válce žil a pracoval v Československu jako voják z povolání a roku 1945 byl odvlečen do Sovětského svazu příslušníky NKVD, aniž československá vláda jakkoli protestovala.
Do Salonu Týdeníku Echo pozvala Lenka Zlámalová tři ekonomy: Miroslava Zámečníka, Pavla Kysilku a Petra Sklenáře. Jejich debata se jmenuje Nebohatneme tak, jak bychom si zasloužili.
Jiří Peňás v rozhovoru s historikem Michalem Macháčkem hledá pravdu o Gustávu Husákovi, neboť Macháček napsal a zveřejnil rozsáhlou monografii o „prezidentu zapomnění“, řečeno s Milanem Kunderou, jehož dílo prý Husák nečetl. Peňásova výtvarná kritika se věnuje výstavě obrazů Jana Zrzavého, probíhající v pražském Museu Kampa. Kolekce sedmi desítek prací je výjimečná tím, že nabízí pouze díla ze soukromých sbírek, tudíž z velké části málo známá, respektive neznámá.
Sedmý a zatím poslední otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi napsal spisovatel Pavel Kohout.
