NATO chce co nejdřív jednat s Ruskem. Má to odvrátit konflikt na Ukrajině

NAPĚTÍ NA VÝCHODĚ

NATO chce co nejdřív jednat s Ruskem. Má to odvrátit konflikt na Ukrajině
"Dialog s Ruskem musí reagovat na obavy členských zemí z ruských činů," řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Alianční země v současnosti zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany.

NATO a zvláště země z jeho východního křídla jsou znepokojeny aktuálním hromaděním ruských vojsk a techniky, kvůli kterému se obávají dalšího napadení partnerské Ukrajiny. Rusko naproti tomu tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli snaze aliance rozšířit se o tuto zemi a rozmísťovat zbraně v postsovětských státech. Zejména pobaltské státy nabádají k ráznému přístupu k Moskvě, řada dalších evropských zemí však prosazuje vedle hrozby sankcí také obnovu přímých jednání s Moskvou.

„Dialog s Ruskem musí vycházet ze základních principů evropské bezpečnosti a reagovat na obavy NATO z ruských činů. A je podmíněn konzultací s našimi evropskými partnery včetně Ukrajiny,“ řekl dnes Stoltenberg novinářům v Bruselu. Co nejdříve v příštím roce chce uspořádat jednání rady, která se sešla naposledy předloni. Rozhovory však podle něj musí být smysluplné, tedy brát v potaz zájmy suverénního státu, kterým je Ukrajina.

Rusko podle odhadů NATO shromáždilo poblíž hranic se západním sousedem desítky tisíc vojáků a pozemní i vzdušné zbraně a techniku. Kyjev se obává, že Moskva zopakuje na východě země invazi, při níž v roce 2014 zabrala poloostrov Krym. Alianční státy daly začátkem prosince najevo, že na jakoukoli agresi zareagují tvrdými ekonomickými sankcemi.

Rusko minulý týden přišlo s požadavky, při jejichž splnění je ochotno přispět k uklidnění situace. Vyžaduje mimo jiné slib, že NATO s Kyjevem nebude vyjednávat o členství nebo že Spojené státy nebudou rozmísťovat své vojáky a zbraně v postsovětských zemích. Stoltenberg dnes ovšem zopakoval, že o tom, zda Ukrajina do NATO vstoupí, rozhodnou pouze členské země a Kyjev. Aliance podle něj zároveň nesleví z prostředků, kterými brání všechny své členy.

Severské nebo pobaltské státy ruské požadavky v pondělním společném prohlášení jako celek odmítly, další evropští členové aliance v čele s Německem však chtějí jednat. Někteří alianční diplomaté upozorňují, že striktním „ne“ by si NATO rovnou zavřelo cestu k možným jednáním s Ruskem, což by byla chyba. „Cílem aliance je hlavně odvrátit hrozbu bezprostředního napadení Ukrajiny, naše pevné postoje můžeme dát najevo po zahájení dialogu,“ řekl jeden z diplomatů.

Rada NATO – Rusko vznikla v roce 2002 za účelem vzájemně konzultovat své vojenské plány. Zástupci obou stran se kvůli rostoucímu napětí nesešli od července 2019. Podle diplomatů by mohla být formátem, při němž budou brány v potaz jak hlasy mocností, tak menších zemí.