V Bruselu se už rodí plán na pardon dluhů za Green Deal

Když se v roce 2016 na světlo poprvé dostal unijní návrh „udržitelných zelených financí“, málokdo tomu věnoval pozornost. Pohled do archivu nejen českých médií ukazuje, že o tom téměř nikdo nereferoval. V bruselských kuloárech ale naplno jely pracovní skupiny a sepisovaly se různé pracovní návrhy.

Princip byl od začátku jasný. V rámci tažení za bezuhlíkovou ekonomiku zcela regulací proměnit hodnocení rizika. Formou zelených přirážek na úvěry a pojistky zdražit to, co bude považováno za špinavé, emisní. A naopak zvýhodnit to, co je označeno za zelené, bezemisní. Že to ekonomicky vychází jinak? No právě proto se přece ten systém zelených bonusů a malusů dělá. Aby ekonomickou realitu vymazal a zvýhodnil to, co je zelené, byť to ve skutečnosti zelené není. Tak se postupně rodila taxonomie, uhlíkové kádrování, které se stalo kostrou Green New Dealu. Ten už dnes zcela zásadně zdražuje energie. To byl cíl zelených financí. Jen si tvůrci GND úplně nedokázali představit, jak rychle ty následky přijdou.

Když 16. prosince 2019 premiéři zemí Evropské unie, a to včetně Andreje Babiše za Českou republiku, Green Deal schválili, poprvé se rozjela hlubší debata, co to skutečně je. Jak nás to ovlivní. Záměr byl přitom jasný a pečlivě připravený už tři roky předtím. Bez pozornosti všech, koho se měl dotknout.

Z toho plyne velké poučení, že podobné záměry je potřeba sledovat a na světlo vynášet hned od začátku. Od chvíle, kdy začnou proudit kuloárními pracovními skupinami. A ještě se tváří jako nevinné ideové záměry. Už v té chvíli je potřeba je důkladně znát, domýšlet důsledky a hodnotit, jak ovlivňují naše zájmy.

V bruselských útrobách už se začíná rodit plán na takzvaný pardon pro zelené dluhy.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v novém vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.