Tálibové zajali afghánskou guvernérku, která proti nim vedla hnutí odporu

HNUTÍ ODPORU

Tálibové zajali afghánskou guvernérku, která proti nim vedla hnutí odporu
Salima Mazariová se svými bojovníky. Foto: Nadia Momand
2
Svět

Echo24

Tálibán zajal jednu z pouze tří afghánských guvernérek, která proslula jako vůdkyně odboje proti radikálnímu hnutí. Salima Mazariová stála až doposud v čele regionu Charkint v severním Afghánistánu, kde měla na starosti životy více než 30 000 lidí. Její vyhlídky vzhledem k tomu, že bojovala se zbraní v ruce proti Tálibánu a navíc je ženou, nevypadají nejlépe. Začínají se ale ozývat hlasy volající po jejím propuštění. Informuje o tom server Insider.

O jejím zadržení bojovníky Tálibánu informoval server Times of India s odvoláním na místní média. Mazariová organizovala boje proti Tálibánu od roku 2019, uvádí server The Guardian v rozhovoru zveřejněném jen před pár dny. Její úspěch je v muži dominované společnosti tím překvapivější. „Někdy jsem v kanceláři v Charkintu, někdy musím vzít do rukou zbraň a jít bojovat,“ popsala.

„Když nebudeme proti extrémistickým ideologiím a skupinám, které je nám nutí, ztratíme naši šanci je porazit. Pak uspějí. Vymyjí společnosti mozek tak, aby přijala jejich agendu,“ vysvětlila Mazariová své postoje.

Mazariová se narodila v roce 1980 v Íránu, kam její rodina utekla z Afghánistánu před válkou se Sověty. O několik let později se rozhodla do vlasti vrátit a ucházet se o pozici regionální guvernérky, kterou nakonec získala. „Zpočátku jsem se bála, že jako žena guvernérka se setkám s diskriminací, ale lidé mě překvapili. Toho dne, kdy jsem byla oficiálně přijata coby regionální guvernérka v Charkintu, mě zaskočila vlna podpory,“ vzpomínala.

Charkint pod vedením Mazariové odolával bleskovému postupu Tálibánu ze všech regionů skoro nejdéle. V prvním srpnovém týdnu z něj přesto radikálové ovládali zhruba polovinu. Mnozí z bojovníků, rekrutovaných Mazariovou, byli farmáři, kteří prodali svůj dobytek, aby si mohli pořídit zbraně. Mazariová samotná přežila několik na  ni mířených útoků, včetně nastražených min.

Podle Mazariové nebude pro ženy v Afghánistánu pod vládou Tálibánu místo. „V provinciích kontrolovaných Tálibánem ženy neexistují, dokonce ani ve městech. Všechny jsou zavřené ve svých domovech,“ uvedla.

Spojené státy a Rada bezpečnosti OSN vyzvaly Tálibán, aby dodržoval a bránil práva žen a dívek a aby s nimi vytvořil „inkluzivní vládu“. Psali jsme o tom zde. Je však nepravděpodobné, že by se Tálibán radou mocností řídil. Za vlády hnutí v letech 1996 až 2001 nesměly ženy chodit do práce ani do škol a venku musely být vždy v doprovodu muže, buď manžela nebo člena rodiny. Na sociálních sítích se objevují ale první případy násilí na ženách. Ve městě Taleqan byla podle Fox News na ulici zastřelena žena, protože neměla na hlavě burku.