Peníze jen pro někoho. Maláčové „izolačka“ nemotivuje lidi s vyššími příjmy

Původní nápad motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace má značné trhliny. Vyplatí se pouze lidem, kteří vydělávají méně než průměrný plat. Ministerstvo práce totiž přišlo s příspěvkem k nemocenské, místo navýšení samotné nemocenské. Zaměstnanci s vyššími příjmy tak stále nebudou mít motivaci, proč se dobrovolně hlásit hygieně a nahlašovat tak další kontakty.

Po naléhání opozičních stran, ale i zástupců odborů se vláda Andreje Babiše snažila najít prostředek, jak motivovat pracovníky, aby zůstali doma či v izolaci po kontaktu s nakaženým jedincem. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po jednání na tripartitě přišla s řešením, kdy se zaměstnancům přidá k 60 procentům nemocenské příspěvek. Ten bude dosahovat maximální výše 370 korun denně a bude vyplácen nejdéle 10 dní.

Bonus se ale vyplatí spíše pro nízkopříjmové zaměstnance, které tak bude motivovat zůstat v případě styku s nakaženou osobou doma. Podle propočtů totiž pracovník s minimální mzdou, která nyní činí 15 200 korun, dostane 100 korun za den. Zaměstnanec s průměrným výdělkem 25 000 korun by pak získal příspěvek 236 korun za den a maximální částku by pak obdržel pracovník s 31 000 korun. Od této částky by pak shodně všichni dostávali 370 korun.

Podle ministryně Maláčové je částka nastavená kvůli tomu, aby motivovala zaměstnance mimo jiné hlásit kontakty. „Cíl je jasný. Má zvýšit ochotu lidí se testovat, jít na nemocenskou a také při trasování uvádět kontakty. Lidé se často bojí uvádět opravdický počet kontaktů, protože se bojí nařízené karantény, kde je propad výdělku na 60 procent. Strach vede k tomu, že lidé s hygienou netrasují,“ řekla při představení příspěvku po jednání vlády Jana Maláčová.

Maximální částka 370 korun se ale na vyšší platy nijak nezvyšuje. Zaměstnanci s vyššími příjmy tak motivaci nemají a řešení se stalo polovičatým. Přitom už v minulosti na vládu směřovaly návrhy, u kterých se měla jednoznačně navýšit nemocenská místo jakýchkoliv bonusů. „Jaké opatření zajistí, aby se lidé nebáli trasovat, nepřehlížet první příznaky nemoci z důvodu strachu o výraznou ztrátu příjmu? Ano, je to, byť dočasné, zvýšení nemocenské. Nástroj bez dalšího zvýšení administrativy pro zaměstnavatele a s plnou náhradou zvýšených nákladů,“ řekl například odborový předák Josef Středula, který navrhuje stoprocentní náhradu mzdy v době nemoci do června.

Vláda se však odvolává na zaměstnavatele, kteří jakoukoliv finanční motivaci k prodělání karantény nechtějí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka byl návrh 90 procentní nemocenské, který však na tripartitě neprošel. To potvrdila i Jana Maláčová. „Je to výsledek v rámci tripartity. Nemusím opakovat to, že odbory chtěly vyšší nemocenskou, zaměstnavatelé s tím nesouhlasili,“ uvedla ministryně.

Podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se tak finanční motivace míjí účinkem, protože dopadnou pouze na někoho. „Koronavirus si své oběti nevybírá na základě příjmů, proto motivovat k izolaci na základě výše příjmů nedává příliš velký smysl. Vhodnější by proto bylo stanovit pro všechny stejnou procentní sazbu, kterou by lidé dostávali ze svých mezd, a to bez stanovení maximálního limitu,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Na vládě je tak jednoznačně vidět, že se snaží najít řešení, jak zaměstnance motivovat a přitom ušetřit. „V důsledku toho však nebude ani příliš účinné,“ dodal Křeček.

Návrh zatím schválila jen vláda a míří tak do sněmovny s tím, že by se měl projednat ve stavu legislativní nouze. Na jeho podobu ale už nyní míří kritika z opozice, podle které se nejedná o systémové řešení. „Vláda včera zapomněla dodat, že jde o podporu navrženou jen pro zaměstnance a vynechala živnostníky včetně těch, co si platili nemocenskou. Argument zvýšení kompenzace těm, kteří pobírají kompenzační bonus, je lichý, protože zaprvé zatím návrh neexistuje v předložené podobě, a navíc na kompenzace dosahuje malý počet živnostníků, jak dokazuje praxe,“ uvedla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.