Argentinská exprezidentka čelí obvinění z krytí teroristického útoku
Obvinění ze exprezidentky
NOVÉ
FOTO: Printscreen z youtube
Argentinský soudce požádal parlament o vydání bývalé prezidentky Cristiny Fernándezové, kterou viní z vlastizrady. Té se měla dopustit tím, že se snažila zakrýt íránskou stopu v případu bombového útoku na židovské centrum v Buenos Aires z roku 1994, při kterém zemřelo 85 lidí. Informoval o tom argentinský deník Clarín. Exprezidentka obvinění odmítá a kauzu označuje za politicky motivovanou.
Federální soudce Claudio Bonadio, který žádá o vydání a uvalení vazby na Fernándezovou, nařídil také zatčení dalších bývalých vládních úředníků. Pro exministra zahraničí Héctora Timermana nařídil kvůli jeho zdravotnímu stavu domácí vězení.
Kauza se týká nejhoršího bombového útoku v historii Argentiny. Stal se 18. července 1994, kdy sebevražedný atentátník odpálil auto s velkým množstvím trhaviny před centrem židovských organizací AMIA. Vyšetřování případu se vleklo řadu let a posléze se objevilo podezření, že za útokem stála íránská vláda a libanonské hnutí Hizballáh. V roce 2007 bylo vydáno i několik mezinárodních zatykačů na íránské funkcionáře. Írán ale veškerá obvinění odmítá.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Případem se několik let zabýval argentinský prokurátor Alberto Nisman, který byl nalezen mrtev ve svém bytě v Buenos Aires v lednu 2015, jen krátce předtím, než se chystal předložit výsledky svého vyšetřování. Už předtím veřejně prohlásil, že se vládní činitelé včetně Fernándezové snažili podezřelé očistit. Údajně proto, aby vláda mohla s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy.
O osudu exprezidentky Fernándezové nyní rozhodnou členové horní komory parlamentu, do něhož byla nedávno zvolena i Fernándezová, která tak získala imunitu. Pro její vydání musejí hlasovat dvě třetiny senátorů. Pokud ji vydají, hrozí jí v případě odsouzení až 25 let vězení.
Fernándezová stála v čele Argentiny do prosince 2015. Prezidentkou se stala jako první žena v historii Argentiny v prosinci 2007, kdy v úřadu vystřídala svého manžela Néstora Kirchnera.
Exprezidentka čelí v Argentině několika obviněním, mimo jiné z praní špinavých peněz a podvodu.
