FOTOGALERIE: 73 500 vojáků, 1200 tanků, 175 vrtulníků... Vojákům se zpět do SSSR nechtělo

OKUPACE 1968

FOTOGALERIE: 73 500 vojáků, 1200 tanků, 175 vrtulníků... Vojákům se zpět do SSSR nechtělo
Český obchodník prodává křišťálové lustry u vchodu do sovětských kasáren. Foto: Dana Kyndrová
24
Domov

Echo24

Ani pád komunistického režimu v Československu neznamenal automatický odchod více než 73 tisíc sovětských vojáků, který si tehdy přál ve vzácné shodě celý národ. Přes dvě desítky let trvající sovětskou okupaci se podařilo ukončit díky příznivé mezinárodní situaci i tlaku parlamentní komise v čele s Michaelem Kocábem na sovětské orgány. Před 30 lety, 21. června 1991, tak opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. V dalších dnech následoval podpis protokolu o ukončení odsunu sovětských vojsk a 27. června republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov. V naší rozsáhlé fotogalerii si můžete prohlédnout unikátní snímky odchodu sovětských vojáků zachycené fotografkou Danou Kyndrovou.

Po listopadu 1989 byl jedním z prvních požadavků veřejnosti právě odchod sovětských vojsk z Československa (tehdejší ČSFR). Na území republiky byl kontingent sovětské armády umístěn po okupaci vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska, Polska i bývalé NDR tehdy československé území opustily, sovětští vojáci však zůstali a jejich pobyt byl v říjnu 1968 „legalizován“ smlouvou o dočasném pobytu sovětských vojsk.

Odchod sovětských vojáků
Odchod sovětských vojáků Foto: Dana Kyndrová

Rozsáhlou fotogalerii si prohlédnete zde.

Brzy po listopadu 1989 se rozběhla jednání, která měla tento stav změnit. Již 26. února 1990 byla během návštěvy prezidenta Václava Havla v Moskvě podepsána dohoda o odchodu sovětských vojsk z území Československa. Odsun svými podpisy stvrdili ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze a bděla nad ním k tomu zřízená parlamentní komise v čele s Michaelem Kocábem.

Nejednalo se však o jednoduchý politický úkol. Sovětská delegace původně chtěla projednat jen nový právní rámec k dalšímu pobytu svých vojsk. Také budoucí západní spojenci tehdy projevovali spíš zdrženlivost. Překotný odchod statisíců vojáků, kteří se tehdy stahovali i z jiných zemí východního bloku (s rodinnými příslušníky šlo celkem o asi 850 tisíc osob) mohl zapůsobit jako rozbuška k politickému výbuchu. Sovětští vojáci se neměli kam vracet, žili zde dlouhá léta, mnozí z nich zde měli rodiny. V jejich domovině neměli téměř nic.

Michael Kocáb, předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk z ČSFR jedná se sovětskými generály.
Michael Kocáb, předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk z ČSFR jedná se sovětskými generály. Foto: Dana Kyndrová

Do konce června 1991 bylo z československého území staženo 73 500 sovětských vojáků, 39 921 jejich rodinných příslušníků, 1220 tanků, 2505 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 175 vrtulníků, 103 letadel a 94 824 tun veškeré munice.

Odchod sovětských vojáků
Odchod sovětských vojáků Foto: Dana Kyndrová

Dana Kyndrová (* 1955) se věnuje černobílé humanistické fotografii. Na svém kontě má více než 80 autorských výstav doma i v zahraničí a je držitelkou řady prestižních ocenění – mimo jiné byla osmkrát oceněna v soutěži Czech Press Photo. K fotografování se dostala ve svých 18 letech v roce 1973 během pobytu v západoafrickém státě Togo. Svůj zatím nejznámější projekt vytvořila na začátku devadesátých let, kdy zdokumentovala odchod sovětských vojsk z Československa. Známé jsou i její výstavy fotografií na téma Žena nebo Podkarpatská Rus. Čtyřicet let soustavného sledování ruského národa vyústilo v rozsáhlou fotografickou publikaci Rusové… jejich ikony a touhy, vydané při příležitosti výstavy na Staroměstské radnici v roce 2015.