Green Deal do škol. Síkelovo ministerstvo dalo do plánu obnovy 2 miliardy na jeho propagaci

Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo do rozšířeného národního plánu obnovy prosadit 2 miliardy korun na vzdělávání v Green Dealu, konkrétně na „vzdělávací a propagační akce k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku“. Částka výrazně převyšuje některé investice do energetické infrastruktury. Požadavek ale nakonec kvůli připomínkám neprošel, ministerstvo peníze přesměrovalo na podporu výzkumu a vývoje. Finální materiál bude ve středu schvalovat vláda. Česko bude čerpat z evropských peněz v rámci národního plánu obnovy po jeho navýšení celkem 193 miliard korun.

Česko mělo v rámci půjčky z evropského nástroje pro oživení a odolnost po pandemii covidu-19 původně získat 179 miliard, kvůli krizi související s válkou na Ukrajině se ale plán rozšířil o dalších 14 miliard korun na podporu energetické soběstačnosti. Ministerstvo průmyslu, které rozšíření plánu obnovy připravovalo, do něj kromě přímých investic do energetické infrastruktury – 531 milionů korun na horkovod z Dukovan nebo rozšíření ropovodu TAL za 1,5 miliardy – zařadilo také 2 miliardy korun na „vzdělávání v Green Deal“, vyplývá to z návrhu, který šel do meziresortního připomínkového řízení.

Zmíněné 2 miliardy měly jít na zřízení vzdělávacího fondu, z kterého budou financovány „vzdělávací a propagační akce k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku“. Z návrhu vyplývá, že by fond spolupracoval například na úpravě struktury a osnov akreditovaných studijních programů tak, aby to odpovídalo „reálné a potenciální poptávce soukromých a veřejných zaměstnavatelů,“ a motivoval by uchazeče o studium preferovaných programů.

Návrh ale neprošel přes připomínkové řízení, které skončilo na konci září. Ministerstvo průmyslu deníku Echo24 odpovědělo, že podnět byl po připomínce resortu školství nakonec odstraněn. „V průběhu přípravy podnětu a meziresortního připomínkového řízení byl tento podnět odstraněn, nefiguruje tedy v konečném znění navrhovaného usnesení. Připomínka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla akceptována,“ uvedl David Hluštík.

Ministerstvo školství potvrdilo, že bod nepodpořilo kvůli „vágní formulaci o ad hoc ‚modifikaci‘ studijních programů“. „Úprava, nebo vznik studijních programů podléhá akreditačním procesům, které upravuje zákon o vysokých školách a Národní akreditační úřad. To předložený materiál dle MŠMT nezohledňoval. Připomínka tedy mířila k formální stránce věci,“ napsala redakci mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Prostředky by podle ní šly jinak na úpravu studijních programů účelně využít. „Již stávající národní plán obnovy podporuje vznik studijních programů v ‚progresivních oborech‘ (umělá inteligence, robotika, Big Data…),“ dodává.

Finální podobu národního plánu obnovy bude schvalovat vláda na následujícím jednání ve středu 19. října a poté ho odešle ke schválení do Evropské komisi. Aktualizovaná podoba takzvaného národního plánu obnovy nakonec počítá s čerpání finančních prostředků až do roku 2027 a s navýšením o 14 miliard korun oproti původnímu plánu. Už 12. října vláda schválila jiný materiál, na základě kterého by si ČR mohla z Bruselu půjčit až 350 miliard korun na financování energetické transformace.