Šéf Boeingu uprostřed krize rezignoval
KRIZE KOLEM 737 MAX
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Šéf americké společnosti Boeing Dennis Muilenburg s okamžitou platností rezignuje. Od 13. ledna se jeho nástupcem stane dosavadní šéf dozorčí rady David Calhoun. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámila firma, která se potýká s následky dvou katastrofálních nehod letounů své výroby a následnou nedůvěrou leteckých společností.
"Představenstvo se rozhodlo, že je nutná změna vedení, aby se obnovila důvěra ve společnost, která se snaží posunout dopředu a pracuje na narovnání vztahů s regulačními orgány, zákazníky a všemi dalšími zúčastněnými stranami," uvedl Boeing v dnešním prohlášení.
Boeing čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří zahynuli při nehodách letadel 737 MAX loni v říjnu v Indonésii a letos v březnu v Etiopii. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres. Boeing minulý týden oznámil, že výrobu letadel 737 MAX, která po tragických haváriích nesmějí od letošního jara létat, od ledna pozastavuje.
Krize kolem 737 MAX a jejich zákaz létání byla vůbec nejhorší za 34letou kariéru odcházejícího šéfa. Muilenburg do Boeingu nastoupil v roce 1985 a na jeho špici se dostal v roce 2015.
Spekulace, že by Muilenburg mohl být propuštěn, se v odvětví objevily již před několika měsíci. Zintenzivnily se v říjnu, když ho správní rada zbavila titulu předsedy.
Akcie Boeingu od března ztratily více než 20 procent. Po oznámení Muilenburgovy rezignace kolem 15:30 SEČ posílily o 3,4 procenta na 339,04 dolaru (zhruba 7800 Kč).
Boeing 737 MAX létal od května 2017 do března 2019
Letadla Boeing 737 MAX, zavedená do komerčního provozu v květnu 2017, přestala létat letos v březnu po dvou nehodách - loni v říjnu v Indonésii a letos v březnu v Etiopii -, při kterých dohromady zahynulo 346 lidí. Firma letos v září uvedla, že pozůstalým vyplatí za každou oběť při těchto nehodách odškodné 144 500 dolarů (3,3 milionu korun).
Všechny letouny řady 737 MAX byly po nehodách celosvětově odstaveny z provozu. Jako první k tomuto opatření přistoupila už 10. března (v den druhé nehody letounů řady 737 MAX) společnost Ethiopian Airlines, 12. března zastavila provoz letadel Boeing 737 MAX 8 a MAX 9 Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) a o den později americký Federální úřad pro letectví (FAA). Pozastavení letů se dotklo i české firmy Smartwings, která má ve flotile sedm těchto strojů a nedávno vyčíslila škodu pro nemožnost je používat na 1,5 miliardy korun.
Boeing v květnu připustil, že o softwarovém problému letounů 737 MAX, který havárie způsobil, věděl zhruba rok, neinformoval o tom ale aerolinky ani regulační orgány. V prohlášení trval na tom, že věc nepředstavuje bezpečnostní riziko. Šéf společnosti Dennis Muilenburg následně připustil, že se firma dopustila chyby při zavádění problematického systému varování v pilotní kabině letounů Boeing 737 MAX.
Kvůli problémům s letadly 737 MAX klesl Boeingu ve třetím čtvrtletí o polovinu čistý zisk. Společnost čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří při uvedených dvou nehodách zahynuli, firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.
V polovině prosince firma oznámila, že pozastavuje výrobu 737 MAX. Pozastavení Boeing zdůvodnil tím, že schvalovací proces provozu letadel u FAA se přesouvá do roku 2020 a že není jasné kdy a za jakých podmínek se stroje vrátí do provozu.
Boeing 737 MAX je nejnovější verzí letounu na krátké a střední tratě, který se do vzduchu poprvé vznesl už v dubnu 1967. První zkušební let absolvoval 737 MAX v lednu 2016, v komerčním provozu sloužil od května 2017. Dosud jich bylo vyrobeno přes 390, většinou jde o verzi MAX 8 pro 178 až 200 pasažérů (v závislosti na uspořádání kabiny). Dalších asi 300 vyrobených letadel čeká na zařazení do flotil.
Proti svému předchůdci, Boeingu 737 Next Generation, je MAX úspornější, a to jak díky motorům, tak díky vyššímu využití lehčích kompozitních materiálů či novinkám v konstrukci křídla. Loni v lednu byl počet objednaných letounů téměř 5 000.
První vážnou nehodu měl Boeing 737 MAX 29. října 2018, kdy se tři měsíce starý stroj společnosti Lion Air zřítil u Indonésie do Jávského moře. Zemřelo 189 lidí. Podle vyšetřovací zprávy z letošního října letoun spadl proto, že piloti nebyli informováni o softwarovém problému stabilizačního systému MCAS a nevěděli, jak mají reagovat. Kvůli vadnému senzoru automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal stroj do střemhlavého letu a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu. Vyšetřování odhalilo i sérii dalších pochybení.
Druhé neštěstí se stalo letos 10. března u etiopského města Bišoftu, kdy Boeing 737 MAX společnosti Ethiopian Airlines havaroval krátce po startu na lince z metropole Addis Abeba do keňského hlavního města Nairobi. Zemřelo 157 lidí. Podle zjištění úřadů byl příčinou neštěstí vadný software.
První verze Boeingu 737 se do vzduchu poprvé vznesla 9. dubna 1967 a právě díky tomuto relativně malému stroji se továrna ze Seattlu stala největším výrobcem letadel na světě. Během půlstoletí dodala na 10 500 letadel všech verzí. Druhá generace letounu se představila začátkem 80. let a o deset let později přišel Boeing 737 Next Generation, odpověď amerického výrobce na evropský Airbus A320.
Na přelomu tisíciletí Američané vážně uvažovali o vývoji zcela nového modelu pro krátké tratě, který by využíval ve velké míře kompozitní materiály, podobně jako dálkový Boeing 787 Dreamliner. Nakonec ale zvolili cestu značného vylepšení stávajícího modelu, z něhož se stal Boeing 737 MAX.
