OBRAZEM: Jak mohla vypadat nová pražská filharmonie

ALTERNATIVNÍ NÁVRHY

OBRAZEM: Jak mohla vypadat nová pražská filharmonie
Druhý v pořadí. Návh španělské kanceláře Barozzi Veiga, která soutěžila spolu s českým studiem Atelier M1. Foto: Barozzi Veiga
7
Domov

Záviš Dobiašovský

Na vltavském břehu má uprostřed Prahy vzniknout nové kulturní centrum, které se podle některých názorů významem vyrovná stavbě Národního divadla. Mezinárodní porota hledala mezi devatenáctkou návrhů takový, který se nejlépe vypořádá s okolo plynoucí řekou, akustikou, ale i samotným rázem okolní architektury. A jak ukazují návrhy dalších finalistů soutěže, představy o tom, co do pražské architektury „zapadá“, se mohou značně lišit.

Mezi pěticí finalistů byl kromě dánského vítěze, Bjarke Ingels Group, zastoupeno také Španělsko, Slovinsko i Česko. Páté z rozhodnutí mezinárodní poroty skončilo mezinárodní studio Snohetta, čtvrtý český ateliér Petr Hájek architekti, na třetím místě bylo slovinské studio Bevk Perovic Arhitekti a na druhém španělská kancelář Barozzi Veiga, která soutěžila spolu s českým studiem Atelier M1.

Jak deníku Echo24 řekl předseda odborné poroty, architekt Michal Sedláček, důležitými prvky v rozhodování byla kvalita akustiky v hlavním sále, který má pojmout až 1 800 návštěvníků, ale i funkčnost dalších prostor či schopnost nabídnout spojení s okolo protékající Vltavou.

„Jedna z nejdůležitějších věcí je výraz stavby. Určitě jsme chtěli architektonicky významnou budovu, ale takovou, aby do Prahy zapadala. Praha je mozaika architektonických stylů, románský, gotika, renesance, secese, baroko, všechno tu máme. Chtěli jsme tedy doplnit tu mozaiku, aby stavba byla vynikající, ale lidé si neříkali, že sem vůbec nepatří,“ dodal Sedláček v rozhovoru pro deník Echo24.

Jak by do Prahy zapadly další návrhy, si lze představit z vizualizací, které architektonická studia ke svým návrhům do soutěže podala. Budova pražské filharmonie by měla zaujmout prominentní místo na volné parcele u stanice metra Vltavská, která nyní nabízí poměrně neutěšený prostor.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) řekl, že vítězný návrh byl od počátku jeho favoritem – přináší podle něj něco, co Praze chybí. „To místo bude žít od řeky až po střechu – terasy filharmonie budou veřejně přístupné přímo z přilehlého náměstí, a tak si budovu bude moct užít opravdu každý, i ten, kdo není fanouškem vážné hudby,“ uvedl. Praha si slibuje, že nová stavba může do města přitáhnout jiný typ turistů, kteří přijedou za kulturou, a ne jen za levným alkoholem. Měla by také být příspěvkem k moderní architektuře, která Praze chybí. Od ambiciózního, ale politiky odmítnutého a nikdy nerealizovaného projektu Národní knihovny navrženého slavným architektem Janem Kaplickým uplynulo letos 15 let.

Vltavská filharmonie by měla mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob. V budově by měl sídlit i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK nebo hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Filharmonie nabídne také například kavárny či restaurace.

Ze stovky týmů se nakonec do soutěže dostala dvacítka, z nichž 19 podalo návrh. „Jsem moc rád, že jsme se v Praze vydali cestou soutěží na podobu nových staveb. A že už to není o žádném pokoutném výběru spřátelených architektů, jako to bylo dříve. Dominanty veřejného prostoru totiž budou dotvářet ducha našeho města nejen dnes, ale i pro mnoho dalších generací. Je proto důležité vybrat správně. A tak to děláme,“ uvedl ke všem 19 návrhům na Facebooku primátor Hřib.